Praha 2000

• Průvodce nenásilnými aktivitami "odpůrců brettonwoodských institucí"



• Co je Světová banka?


• Co je Mezinárodní měnový fond?


• Co se nelíbí kritikům Světové banky


• Příklady kontroverzních projektů, podporovaných Světovou bankou


• Další související odkazy



• Proběhlo v září v Praze


• Prohlášení, názory a komentáře k událostem v Praze

Průvodce nenásilnými aktivitami "odpůrců brettonwoodských institucí"

Poslední dva zářijové týdny se život v Praze nesl v duchu jediné události, 55. výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Přestože česká většinová média dávala na svých stránkách mnohem větší prostor akcím, které nesly punc násilí, více než 90% procent akcí uspořádaných odpůrci brettonwoodských institucí a ekonomické globalizace proběhlo v nenásilném duchu. Sem lze zařadit množství seminářů, panelových diskusí či video festivalů, happeningů, ale i demonstrací.

Stejně jako finančníci i jejich kritici z řad neziskových organizací zasedli k odborným seminářům již týden před oficiálním zahájení výročního zasedání. Na semináře se přihlásilo 180 neziskových organizací z 35 zemí. Cílem seminářů byla výměna zkušeností a informací mezi aktivisty i reprezentanty neziskových organizací, které se podílejí na monitoringu činnosti mezinárodních finančních institucí a vedení kampaní. V průběhu workshopů mohli účastníci získat informace např. o tom, které z dokumentů vydaných MMF a SB jsou zásadní a jak je získat či jakou roli hraje Inspekční panel SB (kontrolní mechanismus ustanovený SB) a jak ho využívat. Jeden blok seminářů se zaměřoval na organizace a aktivisty ze Střední a Východní Evropy, kteří chtějí s kampaněmi teprve začít. Blok seminářů je seznámil nejen s činností a vývojem brettonwoodských institucí, ale i s historii vztahů NNO a Světové banky, s možnostmi ovlivňování aktivit mezinárodních finančních institucích a s dopady již proběhlých kampaní. Organizátorem seminářů byl CEE Bankwatch Network.

Ve dnech 22.-24. září proběhl Kontrasummit 2000, který chtěl vytvořit alternativu k zasedání MMF a Světové banky. Pořadatel Kontrasummitu byla Iniciativa proti ekonomické globalizaci (INPEG). Třídenní summit seznamoval veřejnost prostřednictvím přednášek vědců, ekologů, ekonomů, filosofů, sociologů a odborářských aktivistů z celého světa s negativními dopady politiky MMF a Světové banky. Svými příspěvky summit podpořila řada známých osobností např. filipinský sociolog Walden Bello, v Čechách populární sociolog Jan Keller, ruský politolog a politický aktivista Phd. Boris Kagarlitsky nebo filosofka Silvia Federici. Hlavním námětem přednášek byla ekonomická globalizace a její alternativy. (záznamy z přednášek Walden Bella, Jana Kellera najdete v Archivu)

Milostivé léto 2000, CEE Bankwatch a Přátelé země připravily diskusní fórum a videofestival Jiná zpráva. Fórum, které začalo v neděli 24. 9 panelovou diskusí o roli církví a náboženství při řešení problémů rozděleného světa v prostorech evangelického kostela sv. Salvátora, se zabývalo zadlužením Jihu, kontroverzními projekty podpořenými SB, volným obchodem a transformací východní Evropy a Asie. Cílem celé akce bylo zvýšit informovanost české veřejnosti a upozornit ji na dopady aktivit MMF a SB. "Snažili jsme se v podstatě zaplnit informační mezeru, která zde bezpochyby je," uvedl pro Ekolist jeden z hlavních organizátorů Jiné zprávy a člen organizace CCE Bankwatch Network, Petr Hlobil. V diskusních panelech Jiné zprávy často zasedli zástupci ze zemích, které jsou příjemci pomoci SB a tedy přímými svědky dopadů a účinnosti projektů podporovaných bankou. Návštěvníci diskusí tak měli možnost konfrontovat svoje představy s konkrétními zkušenostmi. Závěrečný panel, kde vedle sebe zasedli zástupci a kritici SB a MMF, zcela zaplnil evangelický kostel sv. Salvátora. Hlavním bodem závěrečné diskuse bylo přednesení závěrů fóra zástupcům finančních institucí. V příspěvcích panelistů-kritiků, reprezentantů všech tří pořádajících organizací, i v následné veřejné diskusi zazněly poměrně kritické otázky na adresu obou institucí, které bohužel zůstaly opět bez konkrétní odpovědi. (video záznam diskusního fóra Jiná zpráva najdete ve Video archivu, zároveň si zde můžete poslechnout rozhovor s Jurajem Zamkovským o působení brettonwoodských institucí na Slovensku a se Stephany Griffith-Jones, která působí jako ekonomka na Institute of Development Studies, University of Sussex )

Poslední rozsáhlejší informační akcí organizovanou "anti-globalizátory" byl seminář "Život není na prodej", který uspořádala Agentura GAIA ve spolupráci s organizací Diverse Women for Diversity, která se snaží celosvětově informovat o důsledcích neoliberální politiky a bojovat za ochranu biologické a kulturní rozmanitosti. Seminář chtěl ukázat alternativy k politice Světové obchodní organizace (WTO), Světové bance a Mezinárodnímu měnovému fondu a poukázat na fakt, že právě ženy, děti a příroda bývají zpravidla těmi, kteří jsou nejvíce postiženi negativními důsledky politiky těchto institucí. V průběhu odpoledne se hovořilo o hrozbě geneticky modifikovaných potravin pro biologické zdroje, o neoliberalizmus a ekonomické globalizaci, o potravinové bezpečnosti, o ochraně zdrojů čisté vody a o expanzi EU na východ a jejím vlivu na ženy, přírodu i rozvoj demokracie (audio záznam semináře bude rovněž k dispozici v Archivu

Bez násilí, ale bohužel i bez většího mediálního zachycení, proběhla i většina demonstrací a happeningů. Za všechny jmenujme alespoň Festival humanismu pořádaný Humanistickou aliancí, v pátek 26.9. na Palackého náměstí,pochod za úplné zrušení dluhů rozvojových zemí uspořádaný organizací Jubilee 2000 nebo nedělní (24.9.) závěrečný pochod Kontrasummitu, který organizoval INPEG, a kterého se zúčastnilo zhruba jeden a půl tisíce lidí.

Zpracovala Kateřina Fialová

Světová banka byla založena v roce 1944 v Bretton Woods ve státě New Hampshire v USA podpisem tzv. "Brettonwoodských dohod". Mezi prvními 29 signatáři bylo i Československo.

Souhrnný název Světová banka označuje několik institucí tzv. Skupiny Světové banky (World Bank Group):

1. Světová banka, tvořená
   1. Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development - IBRD)
   2. Mezinárodní asociací pro rozvoj (International Development Association - IDA)
2. Mezinárodní finanční korporace (International Finance Corporation - IFC)
3. Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (International Centre for Settlement of Investment Disputes - ICSID)
4. Multilaterální agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency - MIGA)

IBRD se zaměřuje na poskytování půjček pod podmínkou vypracování "programů strukturálních úprav", IFC poskytuje půjčky soukromým firmám pro projekty, které negarantují vlády cílových zemí IDA poskytuje úvěry na financování projektů "vysoce zadlužených chudých zemí" (tzv. HIPC). MIGA pak investorům poskytuje záruky proti nekomerčním rizikům.

V čele celé Skupiny Světové banky stojí prezident, jímž je v současnosti James D. Wolfensohn.

Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund - IMF) byl založen v roce 1944 jako součást tzv. "brettonwoodských institucí" na základě dohod, uzavřených 29 státy (včetně Československa) v Bretton Woods v New Hampshire v USA. V padesátých letech muselo Československo jako člen sovětského bloku z IMF vystoupit a členem se stalo znovu až v roce 1990. IMF má v současné době 182 členů.

IMF v současné době deklaruje svoji činnost zejména v následujících oblastech:

1. Podpora mezinárodní měnové spolupráce
2. Usnadňování růstu mezinárodního obchodu
3. Podpora devizové stability
4. Napomáhání vytváření mnohostranných platebních
5. Půjčky státům, které trpí problémy s platební bilancí

Každá členská země odvádí IMF určitou částku společných financí. Podle výšky odvodu má i v rozhodování v IMF hlasovací právo. Celkový součet odvodů je zhruba 300 miliard amerických dolarů. Zhruba 18 procent z toho platí USA a mají také 18% hlasovací právo. Pro porovnání - ČR platí zhruba 1,15 miliardy amerických dolarů, což jí dává přibližně 0,4 % hlasu.

Nejvyššími orgány IMF jsou Rada guvernérů, Prozatímní výbor a Výkonná rada. Zástupcem ČR v Radě guvernérů je guvernér ČNB Josef Tošovský.

Budeme se snažit na této stránce přinést co nejkompletnější přehled toho, co kritici z nejrůznějších stran Světové bance vytýkají.

1. Podmiňování půjček vytvořením "programu strukturálních úprav
Světová banka podmiňuje kladné vyřízení půjčky vypracováním tzv. "programu strukturálních úprav" (SAP). SAP znamenají zejména otevřít domácí trh zahraničnímu zboží i kapitálu, maximální liberalizace trhu, orientace hospodářství na export. Podle kritiků jsou důsledky této politiky tragické zejména pro zemědělství cílových zemí - namísto tradičních plodin, pěstovaných drobnými místními farmáři se musí začít pěstovat plodiny vhodné pro export (káva, kakao, bavlna, rýže) a to obvykle na rozsáhlých plantážích, kde se bývalí farmáři (majitelé pozemků) stávají pouhými zaměstnanci. Kromě toho SAP často znamenají příliv spekulativního kapitálu do země, nemožnost národní vlády jakkoli ovlivňovat investice (například formou nezbytných sociálních a ekologických standardů). Světová banka tak podle kritiků porušuje jedno ze svých vlastních základních pravidel - přispívat ke zvyšování životní úrovně obyvatel chudých států.

2. Podpora ekologicky škodlivých, či přinejmenším sporných, projektů
Světová banka ve velké většině podpořila finančně projekty, které jsou z ekologického hlediska, či z hlediska trvale udržitelného rozvoje (sustainable development) přinejmenším sporné (obrovské přehrady, ropovody, silnice a dálnice, tepelné a jaderné elektrárny - mj. SB podpořila i dostavbu JE Temelín). Kritici chtějí, aby banka změnila svoji politiku směrem k podpoře alternativních a nových technologií, obnovitelných zdrojů a úspor energie namísto podpory megalomanských staveb, které s sebou nesou další negativní důsledky (přesídlování obyvatel, centralizace moci, zvyšování emisí skleníkových plynů, čerpání neobnovitelných zdrojů, ničení krajiny, destrukce deštných pralesů…).

3. Banka nedodržuje svá vlastní pravidla a předpisy
Viz například bod 2 - dodržování vlastních pravidel environmentální politiky (Světová banka má od roku 1987 vlastní oddělení pro životní prostředí). Ovšem kritici bance vyčítají i další chyby: například že management banky při udělování půjček nerespektuje vlastní ekonomická kritéria pro projekt. Důležitější je, podle kritiků, pro banku existence SAP než ekonomická efektivita projektu. Tzv. "Wapenhansova zpráva" konstatuje, že "většina zaměstnanců považuje ekonomické hodnocení projektů jen za ‚obchodní trik, zabezpečující schválení půjčky'." Podle Wapenhansovy zprávy v roce 1991 nebylo dodrženo 78 % podmínek pro projekty, které banka podpořila.

4. Banka nakládá s finančními prostředky bez možnosti veřejné kontroly
Banka v rámci reforem v roce 1987 přijala sice tzv. "Novou informační politiku", která měla zavést dostatečný přístup veřejnosti k informacím a k procesu rozhodování. Ovšem podle kritiků to v praxi vypadá tak, že po celou dobu rozhodování o projektu jsou zveřejněny jen všeobecné a nekonkrétní informace o projektu a podrobná projektová dokumentace se zveřejňuje až ve chvíli schválení půjčky a to ještě s podmínkou souhlasu vlády cílového státu.

5. Banka není motivovaná k podpoře efektivních projektů
Světová banka není nijak ekonomicky motivovaná na úspěchu či neúspěchu projektů, které podpoří. Podle výroční zprávy banky bylo v roce 1993 celých 58 % projektů, podpořených Světovou bankou, neúspěšných - tj. nesplnily svoje cíle. v případě, že by Světová banka pracovala jako banka komerční, již dávno by podle svých kritiků zkrachovala.

6. Banka podporuje nedemokratické a totalitní režimy
Podle kritiků banka nedbá na to, zda svými prostředky podpoří projekty, které mají pozdvihnout úroveň obyvatel chudých zemí či zda podporuje spíše diktátory. Kupříkladu po Suhartově převratu v Indonésii v roce 1968 podporovala banka Suhartův režim zhruba 600 milióny dolarů ročně a v důsledku projektu, financovaného bankou bylo například jen v roce 1976 přesídleno 3,5 miliónu lidí. Jiným příkladem byla podpora Ceauceskova režimu v Rumunsku, který byl podle managerů banky "demokratickým centralismem".

Přehrada Sardar Sarovar, Indie - Projekt přehrady Sardar Sarovar v Indii se začátkem 90. let stal úhelným kamenem kontroverzí mezi bankou a jejími kritiky. Podle původních odhadů si nádrž na řece Narmada měla vyžádat násilné vystěhování nejméně 90 000 lidí, zaplavit 245 vesnic, stovky čtverečních kilometrů tropic-kých pralesů a zemědělské půdy. Úvěry banky měly celkem dosáhnout výše 890 miliónů dolarů. Záměr vyvolal masové protesty v Indii, kde se stal významnou politickou otázkou a předmětem sporu mezi obcemi a centrální vládou, stejně jako v zahraničí. Kritici upozorňovali, že slibovaná produkce elektřiny a zavlažování jsou iluzorní. Vedení banky tváří v tvář hrozbě, že přijde o každoroční příspěvek amerického Kongresu, kapitulovalo a - poprvé v historii - pověřilo nezávislou komisi, aby projekt přehodnotila. Více než 360 stran dlouhá zpráva, nazývaná po předsedovi komise Morseova, byla velmi kritická. Mimo jiné zjistila, že původní hodnocení dopadů omylem opomnělo jednu část projektu, při započtení které se počet vysídlených lidí rázem zvýšil o dalších 140 000. Odhalila opakované porušování interních pravidel a upozornila, že pro vystěhované nebyla zajištěna spravedlivá kompenzace. Doporučila proto "od projektu odstoupit a zvážit jej celý znovu". "Problémy, kterým Sardar Sarovar čelí, jsou u bankou podpo-rovaných přesídlovacích projektů v Indii spíše pravidlem, než výjimkou", poznamenává zpráva.

Kritiku Morseovy komise ještě posílila odpověď na zprávu, kterou pod názvem "Další kroky" pro výkonné ředitele banky připravil její management a jež obhajovala normální pokračování v projektu. Komisaři na ni reagovali ostrým dopisem, který banku fakticky obvinil ze lži a manipulace. Odpověď podle nich "ignoruje a dezinterpretuje naše hlavní zjištění a je v rozporu s tím, co jsme napsali...vůbec se nezabývá pasážemi naší zprávy, které popisují, jak projekt porušuje ekologické požadavky Indie i banky... doposud nevznikl ekologický pracovní plán [projektu] (pro banku právně závazný od roku 1985)... 'Další kroky' výkonné ředitele ujišťují, že hydrologické problémy, na které zpráva upozorňuje, byly vyřešeny. To není pravda... Banka se může rozhodnout naše zjištění ignorovat...Je ale zřejmé, že dokument 'Další kroky' prezentuje zprávu v rozporu s jejím skutečným obsahem."

Přesto rada ředitelů banky rozhodla v projektu pokračovat. To pouze zvětšilo vlnu kritiky. Nakonec v březnu 1993 vedení banky uzavřelo politický obchod s indickou vládou, podle kterého kabinet v Dillí od úvěru odstoupil za slib několikanásobně většího balíku jiných půjček.
(Zdroj: CEE Bankwatch Network)

Projekt snižování chudoby v západní Číně - Jedna z nejkontroverznějších současných půjček Světové banky. Skrývá se za ní plán na přestěhování 58 000 Číňanů do Tibetu, doplněný výstavbou potřebné infrastruktury, dvou přehrad aj. Úvěr, schválený v červnu 1999, činí 160 miliónů dolarů. Terčem kritiky je již samotná podstata projektu - masové, vládou řízené přemísťování obyvatel. Za zmínku ale stojí rovněž skutečnost, že projekt porušuje celou řadu pravidel samotné banky pro poskytování úvěrů. Jedno z nich například vyžaduje, aby podobné záměry byly konzultovány s dotčenými lidmi. Banka tvrdí, že takové konzultace proběhly, přiznává ale, že přítomnost čínských úředníků poněkud zpochybňuje jejich otevřenost a smysl. Půjčka zároveň znamená důležitý politický precedens, protože poprvé je tak zahraniční podporou legitimizován rozsáhlý program stěho-vání etnických Číňanů do Tibetu.
(Zdroj: CEE Bankwatch Network)

Kyanidový důl Lihir, Papua - Nová Guinea - Podstatná část ostrova Lihir, ležícího asi 700 km od pobřeží Nové Guineje, se během několika let přemění v povrchový zlatý důl. Záměr firmy Rio Tinto předpokládá, že přes 400 miliónů tun hlušiny a toxických kalů, které během jeho provozu vznik-nou, především odpadů z kyanidového loužení, bude ukládat přímo do moře. Tato metoda je v rozporu s mezinárodními konvencemi a většina zemí ji zákonem zakazuje. OPIC, americká vládní agentura pro podporu investic v zahraničí, proto projekt odmítla podpořit. MIGA jej naopak garantuje téměř 77 milióny dolarů. Světová banka prostřednictvím MIGA a IFC rovněž financovala projekty zlatých dolů Omai v Guyaně a Kumtor v Kyrgyzstánu, na kterých kvůli použití rizkové techologie došlo k těžkým kyanidovým haváriím.
(Zdroj: CEE Bankwatch Network)

Přehrada Yacyreta, Argentina/Paraguay - Přehrada Yacyreta na argentinsko-paraguayských hranicích měla vytvořit nový zdroj elektřiny pro Argentinu - mimochodem nepříliš významný, instalovaný výkon činí pouze 3100 MW. Smlouva mezi Argentinou a Paraguayí o výstavbě byla podepsána již v roce 1973, budovat se ale začalo až o deset let později. Projekt se záhy změnil ve fiasko. Rozpočet se postupně zvýšil z 1,4 na 8 miliard dolarů, již v roce 1991 nabrala stavba devítileté zpoždění. Kvůli okolnostem, které stavbu provázely, ji argentinský prezident Carlos Menem označil za "pomník korupce". Světová banka se rozhodla Yacyretu financovat, přestože realizace projektu vyžadovala násilné vystěhování 50.000 lidí v obou zemích. Přehradní jezero zaplavilo 1.650 čtverečních kilometrů území včetně unikátních přírodních biotopů poříčních mokřadů a původních lesů. Panovaly rovněž značné pochybnosti o ekonomické smysluplnosti projektu kvůli enormním nákladům a malé potřebě elektřiny v Argentině. Inspekční panel Světové banky v říjnu 1996 obdržel žádost o prověření projektu. Po ověření situace doporučil, aby jí bylo vyhověno, vedení banky však požadavek zamítlo. Podařilo se ale prosadit méně formální vyšetřování členy panelu. Ti dospěli k závěru, že banka porušovala své vlastní podmínky pro udělování úvěrů a souhlasila s napuštěním přehradního jezera, ačkoli nebylo dokončeno přemísťování obyvatel.
(Zdroj: CEE Bankwatch Network)

Těžba ropy v Gruzii, Kursangi, Karabaglijské oblasti a v Ázerbajdžánu - Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), která je financována z peněz daňových poplatníků zvažuje poskytnutí půjčky 60 mil. USD firmě Frontera Resources (www.fronteraresources.com) na podporu těžby ropy v tzv. Bloku 12 v Gruzii a Kursangi a Karabaglijské oblasti v Ázerbajdžánu. Dalších 10 mil. USD ji bylo bankou schváleno v březnu 2000. O tom, že americká firma vůbec nestojí o to, aby místní obyvatelé mohli rozhodovat nebo se alespoň dozvědět, co se bude dít v jejich bezprostředním okolím, svědčí fakt, že Frontera Resources odmítala vydat celou studii EIA v místním jazyce. "Frontera Resources se ohledně účasti veřejnosti asi poučila jenom z poslední Bondovky. Zajímalo by mě, co by jim Američané řekli, kdyby informace o jejich aktivitách v USA publikovali jen v Gruzínštině", komentovala tuto skutečnost Manana Kochladze, gruzínská koordinátorka CEE Bankwatch Network. Organizace CEE Bankwatch Network, získala studii EIA a zpřístupnila ji na internetu na adrese http://cde.ecn.cz/frontera/eia-frontera.html.

Zpracoval Jakub Kašpar

• Historie a projekty Světové banky (CEE Bankwatch Network Mail 4/2000)
• Když řeky vyschnou - Světová banka, přehrady a odškodnění (CEE Bankwatch Network Mail 3/2000)
• Ropný projekt Čad - Kamerun (CEE Bankwatch Network Mail 2/2000)


• Issue Papers on the World Bank and IMF [CEE Bankwatch Network]
• Něco na tom bude: Světová banka skutečně není skvělá (Hnutí DUHA)
• Jiná zpráva o Světové bance - Pavel Přibyl (Hnutí DUHA)
• Programy strukturálního přizpůsobení (SAPs): Pozadí vzniku, cíle a aktéři(WEED)
• Působení programů strukturálního přizpůsobení (SAPs) na postavení mužů a žen(WEED)
• Nová strategie IMF a WB v boji proti chudobě pro země HIPC(WEED)
• Meltzerova zpráva [Kritická zpráva o fungování mezinárodních finančních institucí s doporučením jejich reformy.]
• Mezinárodní dluh [materiál otištěný v periodiku Světového luterského svazu DEVELOPMENT EDUCATION FORUM Číslo 8 - prosinec 1999]
• Odpuštění dluhů a boj proti chudobě jako výzva pro Českou republiku [Pavel Nováček, Jan V. Kroužek, Petr Halaxa]
• Prague 2000 - Why we need to decommission the IMF and the World Bank. Walden Bello, Nicola Bullard, Jaques-Chai Chomthongdi, Chris Adams and Shalmali Guttal [Focus on the Global South]
• From Melbourne to Prague [the Struggle for a Deglobalized World by Walden Bello]
• Globalizaci ano i ne, Erazim Kohák, Milan Machovec, Jakub Polák, Petr Hlobil na besedě STUŽ (6. června 2000) - nový

• How can we humanise globalisation? - úvodní řeč Mary Robinson
• Zástupci NGO společnou řeč s finančníky nenašli - projev Kateřiny Liškové za nevládní organizace

• Násilí odsuzujeme, kritiky a protestů se nevzdáme - Jan Beránek (Hnutí DUHA)
• Pražský začátek podzimu - Jiří Nečas


• Zprávy z Prahy - Michaela Valentová


• Je čas bilancování - co přineslo do Čech zasedání MMF a SB - Štěpán Kotrba (Britské listy)


• Buďte na nás přísnější, žádají Češi svou policii - Tomáš Pecina


• Zprávy o policejním násilí: svědectví, věrohodnost, odpovědnost - Jakub Patočka (Literární noviny)


• Czech Republic: A World Bank Economist's Odyssey in Kafka's Prague[Corporate Watch]


• Podivuhodná dobrodružství ekonoma Světové banky v Praze(Literární noviny)
• Focus on Trade [Focus on the Global South]
  Prague Special I
  Prague Special II
  October 2000
  
• The Lessons of Prague - Boris Kagarlitsky
• Prague 2000: The People’s Battle - Boris Kagarlitsky