| Výsledek minulých anket |
SB a MMF by se měly
 zrušit (100)
změnit se od základu (125)
změnit svoji politiku (48)
změnit management (1)
zůstat takové, jaké jsou (173)
|
Považujete nápad uspořádat v Praze vyroční zasedání SB a MMF za
skvělý (115)
dobrý (27)
normální (38)
hloupý (38)
škodlivý (120)
|
|
|
| Zprávy z Prahy |
Autor: Michaela Valentová
Datum:
Zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu zaneslo do Prahy nové zážitky. Nejprve v sobotu demonstrace komunistů – na nás působí ještě legračně, že teď je nedůvěřivě hlídá policie úplně jinak než dřív. Táhli ulicemi s rudými vlajkami, srpy a kladivy, hesly "Kapitalismus - bída a hnus", objevilo se i klasické "Proletáři všech zemí spojte se" - ovšem zatím v podobě „Proletarier aller Lander vereinigt euch“, řada zkamenělin z Řecka a Itálie, ale i značné množství mladých lidí. Slyšela jsem, že prý někde pěli i Internacionálu. Pokukovali jsme po nich z okna pobaveně, ale skrytě, aby se náš zájem nemohl vysvětlovat jako sympatie a nešťastnou náhodou jsme se neocitli na jedné fotce se strůjci zářných zítřků s temnou minulostí. V průvodu pochodovali většinou cizinci, bylo to zábavné dívat se na kritiku kapitalismu, i když málo humorné a nápadité, ale spíš nás mělo mrazit: vždyť soudruzi tu mají určitě více než 10% podporu, některé odhady jdou až k pětině, a už je jich spousta na významných postech - např. šéf týmu premiérových poradců, dřívější činovník SSM Miroslav Šlouf kandiduje do senátu a strýčkovskými praktikami z minula si získává podporu v regionu.
Nevím, jaký postoj zaujmout k zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, ale k reformě a revizi se sebekriticky přiklonily i samy mocné instituce. Podle mých dosavadních informací - a ty nemusejí být ani dostatečné, ani objektivní - vidím jejich činnost spíš skepticky. Ostatně argumenty proto nacházím i v sebekritice SB i v její tiskové zprávě: řadu projektů sama musela přehodnotit a hesla boje proti korupci a rostoucí chudobě se ocitla i v jejich vlastním prohlášení. Některé dřívější pletky s pochybnými režimy ovšem ovlivní i budoucnost – a netýká se to jenom Indonésie.
Násilí vůči lidem i ničení věcí je pro mne samozřejmě nepřijatelné. V Praze to navíc prožívám emocionálně - cítím ohrožení konkrétních lidí a míst, která mám ráda. Zůstává ovšem stín pochyb, jestli by se náš "bohatý svět" začal některými aspekty projektů (nucená migrace místních, růst chudoby, zásahy do ekosystémů, korupce, podpora nedemokratických režimů) vůbec zabývat, kdyby nedošlo např. k pouličním šarvátkám v Seattlu. I tam jako tady mohli být "profesionální demonstranti" vyvolávající násilné střety, ale ozvaly se silně a srozumitelně i důvody, proč na ulicích ti lidé jsou. Tady je všechno prapodivně posunuto - jako by šlo jen o to připojené výtržnictví a žádné důvody ke kritice neexistovaly. Přitom řada nepochopitelných jevů může podporovat i domněnku, že kromě agresivních jedinců, kteří si z násilí udělali adrenalinový sport, tu mohly být i takoví, jejichž činy měly odlákat pozornost od jádra věci. V centru města zabednily výklady i papírnictví a keramika, ale McDonald a Kentucky Fried Chicken sdílejí názor, že i negativní reklama je reklama a pod dohledem policie jim už dopoledne třískne na Václavském náměstí do výlohy jakási nepolapená dvojice. Víra v kapitalismus nahradila slepou poslušnost věci sociaĺismu a důvěra v samoregulaci trhu připomíná spíš 19. století, odbory ani profesní svazy zatím nejsou věrohodné, demokratické mechanismy ani občanská společnost nestihly dostatečně zesílit. Tady může politik (Miroslav Macek z ODS) volat po střelbě do demonstrantů, jež by navodila řád a pořádek, a nijak se politicky neznemožní. Naivní mladí vůdci z INPEGu (Iniciativa proti ekonomické globalizaci) mohli být jen bílým koněm v mnohem složitější hře.
Média fascinovaná krví a rozebranou dlažbou (ostatně jsem se dost divila, když ji město nechalo nově udělat právě na několika kritickým místech pár dnů před zasedáním - např. chodník v ulici vedle nás V Jámě dláždili teď na začátku září) zcela opomíjela diskusní fórum, které organizovalo CEE Bankwatch Network, Milostivé léto 2000 (Jubillee 2000) a Přátelé Země (Friends of the Earth), i když se závěrečného shrnutí zúčastnili i zástupci SB.
Abych se nemusela spoléhat na zprávy typu černé kroniky, vyšla jsem v úterý z diskusního fóra "Jiná zpráva" podívat se k Nuselskému mostu a pak i dolů pod Vyšehrad. Nahoře dav zaklíněný do ústí mostu, zablokovaná dálnice, polstrovaní demonstranti z Ya Basta, tance, ale i škádlivé loupení štítů a zátarasů policii, písničky na trubku či co to bylo a chvílemi vlny stoupající nervozity z policejních výzev. Od Vyšehradu se ozývaly zvuky střelby, stoupala oblaka kouře a slzného plynu. V údolí za tratí jsem pak našla útočící zakuklence, jak lámali klacky u trati a v lískách na ovoce si tahali kameny od dráhy. Tady už měli určitě zasahovat pořadatelé z INPEGu - pokud chtěli, aby někdo jejich distancování se od násilí vůbec mohl brát vážně. Jen jako chabá útěcha pro národ holubiček může posloužit tvrzení, že v případě agresorů šlo patrně většinou o cizince. Slyšela jsem, že některé "profláknuté" existence už se ocitly na mezinárodních seznamech a přesto je policie do země pustila, ačkoliv jakéhosi levičáckého novináře z Chicaga ne.
Večer se střety přemístily do centra, takže když jsem šla o půlnoci z kina, nemohla jsem se dostat domů. Ráno jsem slyšela ve zprávách, že večer padly výlohy McDonalda na Václaváku, KFC a tři automobilky nad Muzeem.
Konečně jsme odjeli na Šumavu užívat si bankovních prázdnin, které dětem v centru potvrdily tušení, že čtrnáct dní školy a čtrnáct dní prázdnin by bylo tak akorát. V nás, kteří si to školství platíme, se zdvihá občanská nespokojenost, jestli bychom do toho neměli také mít co mluvit – a nejenom do těch neplánovaných dnů volna.
Z celé akce je totiž cítit výrazně omezená komunikace vlády i města se svými občany. Nikdo se nás ani našich zastupitelů neptal, jestli chceme z našich peněz tenhle mostrpodnik pořádat. Nikdo se neobtěžoval vyčíslit přínos a vymyslit kompenzace pro ty, kterým pořádání téhle akce zasáhlo do života. Přitom dostavba a rekonstrukce Kongresového centra definitivně znemožnila rozumný rozvoj Pankráce a byla přitom prosazena přes protesty místních architektů i obyvatel. Dluh, který vznikl, těžko splatí provoz tohoto monstrózního projektu a zůstane tak zase břemenem pro Prahu. Náklady nesou především místní - pro velké firmy je i rozbitá výloha v televizi reklamou, ale drobní podnikatelé těžko mohli unést pojištění. Např. náš dům pojistit na týden (4 okna ve zvýšeném přízemí) by vyšlo na 30 000 - což pro 13 partají bylo neúnosné. Pro mne je nepříjemné, že při obvyklém zjednodušování se mezi odpůrci a kritiky MMF a SB jmenují ekologické iniciativy a feministky jedním dechem s komunisty, socialisty, anarchisty a vandaly. Buď - anebo. Takže podle téhle primitivní logiky asi nemá MMF a SB chybu, protože neházejí šutry na policisty. Ach jo.
psáno pro Přes práh, časopis sdružení Pražské matky
|
|
| Téma |
Autor |
Datum |
  |
Zprávy z Prahy |
|
Michaela Valentová |
|
 |
Příspěvky porušující zákony ČR nebo podněcující k násilí, rasové či třídní nenávisti bez milosti mažeme. |
|
|
|
|
