| Výsledek minulých anket |
SB a MMF by se měly
 zrušit (100)
změnit se od základu (125)
změnit svoji politiku (48)
změnit management (1)
zůstat takové, jaké jsou (173)
|
Považujete nápad uspořádat v Praze vyroční zasedání SB a MMF za
skvělý (115)
dobrý (27)
normální (38)
hloupý (38)
škodlivý (120)
|
|
|
| Jaká globalizace může být demokratická? |
Autor: Jiří Hudeček
Datum:
Jaká globalizace může být demokratická ?
1. Neregulovaná globalizace ničí demokracii
Každé odbourávání omezujících pravidel a překážek slouží svou podstatou silným (v současném světě to znamená především bohatým) a poškozuje slabé, které zbavuje ochrany. Dnes probíhající procesy oslabování národních států otevírají celý svět zvůli nadnárodních společností. Jejich rozhodování přitom probíhá zcela mimo jakoukoliv demokratickou kontrolu. To zcela zbavuje miliardy lidí možnosti podílet se na skutečném rozhodování o vlastním osudu, fasáda demokratických voleb a institucí se tak stává pouhou fraškou.
2. Neomezené toky finančního kapitálu jsou smrtelným nebezpečím pro celý svět
Denně proteče světovými burzami okolo 800 až 1000 miliard dolarů spekulačního kapitálu a denní objem měnových transakcí dosahuje 85% souhrnu devizových rezerv všech centrálních bank celého světa. Každý otřes finančních trhů proto může mít obrovské následky pro jednotlivé státy, celé regiony a ekonomická odvětví. Tato ekonomická nestabilita ohrožuje celosvětovou ekonomiku a tedy také politickou rovnováhu a světový mír.
3. Globalizace motivovaná snahou po zisku likviduje kulturní rozmanitost světa
Snaha po maximálním zisku vede investory k odbourávání všeho, co neslouží přímo získávání peněz, k maximální unifikaci a k potlačování všech místních rozdílů (daných např. kulturními tradicemi). Svět je tak pozvolna „glajchšaltován”, zaplavován shodným zbožím, kolonizován řetězci stejných supermarketů a restaurantů. Kultura a vzdělání jsou stále více chápány jako zboží. Takové zboží ovšem vynáší podle velikosti trhu, a to určuje velikost investic do národní kultury v užším slova smyslu. Kultura menších národů je tak jako malý a málo výnosný trh ve všech oblastech postupně vytlačována výnosnější kulturou angloamerického jazykového okruhu.
4. Volný pohyb investic ohrožuje zdraví lidstva
Možnost volně investovat kdekoliv ve světě a přesouvat tak ekologickou zátěž do zemí s méně vyvinutým ekologickým zákonodárstvím umožňuje, aby se místo finančně často náročného výzkumu udržovaly levnější ekologicky náročné a zaostalé výroby. To ohrožuje nejen obyvatelstvo chudších a „povolnějších” zemí, ale i celosvětovou ekologickou rovnováhu. Prosazující se tržní chápání péče o zdraví vystavuje obyvatelstvo rozvojových zemí stále větším zdravotním rizikům při snižující se úrovni zdravotní péče — i tato rizika se však náhle mohou změnit ve světové nebezpečí např. v podobě nových pandemií.
5. Politika MMF, SB a WTO podporuje negativní rysy globalizace
Veškerá dosavadní praxe těchto institucí vůči jednotlivým státům směřovala k prosazování liberalizace světové ekonomiky. Národní státy byly „doporučeními” a úvěrovými podmínkami nuceny k omezování role státních institucí v ekonomice, k privatizaci veřejného sektoru, deregulaci cen, odbourávání celní ochrany vlastních trhů, omezení sociálních výdajů a přesunu daňové zátěže na spotřebitele. Tato liberalizační opatření přitom nebyla provázena žádnou účinnou ochranou ze strany mezinárodních institucí. Méně rozvinuté státy tak byly vydány na milost a nemilost nadnárodním korporacím. Navíc i značná část rozvojové pomoci těmto státům je SB poskytována na financování rozvojových projektů, realizovaných těmito nadnárodními společnostmi. Moc a role těchto společností ve světě se tak nadále posiluje.
6. Hlavní odpovědnost za stav světa mají nejrozvinutější státy
Vzhledem k nedemokratickému způsobu rozhodování mají ve světových finančních institucích absolutní moc nejvyspělejší průmyslové státy skupiny G7 a zejména USA. Tyto státy tedy nesou také hlavní odpovědnost za práci těchto instuticí, za udržování nespravedlivého a nebezpečného světového ekonomického řádu a za prosazování další „globalizace v zájmu nadnárodních společností”. Prostřednictvím finančních institucí mají tak rozvinuté státy možnost dokázat celému světu, že jejich zájem o demokracii a lidská práva nebyl a není jen politicky motivovanou účelovou kalkulací.
7. Rozvojový svět nepotřebuje milodary, ale zásadní změnu
Rozvinuté země a světové finanční instituce reagují na zjevnou a křiklavou nerovnováhu v rozdělení světového bohatství nesmělými diskusemi o „boji s chudobou”. Ačkoliv je nutné všechny takové snahy podpořit, je třeba zároveň zdůraznit, že žádná dobročinnost sama a sobě nemůže problémy chudých zemí vyřešit. Nezmění-li se zásadním způsobem světový ekonomický řád, bude chudoba v rozvojovém světě stále znovu reprodukována bez ohledu na případný růst výkonnosti celosvětové ekonomiky.
8. Klíčem k řešení je celosvětová společenská změna
Jsem přesvědčen, že zásadní řešení není možné, dokud bude ve světě vládnout princip maximálního zisku a dokud se bude společnost řídit snahou jednotlivců po dosažení maximálních hmotných požitků bez ohledu na ostatní. Východiskem k řešení může být jednině pochopení faktu, že celý svět představuje jedno společenství a že osud každého závisí také na osudu ostatních.Vědomí společenské solidarity se musí promítnout do charakteru všech společenských vztahů — svět se musí nejen globalizovat, ale především socializovat. Globalizace, neřízená touhou po zisku, se může a musí stát základem řešení globálních problémů světa, socializace je přitom nejen základem řešení vnitřních společenských problémů v jednotlivých státech, ale i předpokladem neziskové globalizace.
9. Už dnes však stojí za to podporovat snahu o reformy
Podporuji úsilí o reformu světových finančních institucí, přestože podle mého názoru nelze v rámci kapitalistického systému založeného na honbě za ziskem zcela zabránit škodám z ekonomické globalizace. Jakkoliv malý nebo „kosmetický” je rozsah možných změn politiky MMF, SB a WTO, přesto může významným způsobem ovlivnit osudy statisíců a milionů lidí v rozvojovém světě. Proto jsem přesvědčen, že veřejnost v rozvinutých zemích musí vykonávat co největší tlak na své vlády v zájmu vnitřní reformy těchto institucí a obratu v jejich přístupu. Ekonomická globalizace musí být přinejmenším doprovázena ochranou hospodářsky slabších zemí, ochranou přírodního prostředí a ohledem k dodržování lidských práv, včetně práv sociálních. Je v silách světové veřejnosti něco podobného alespoň zčásti prosadit.
Jiří Hudeček, předseda Strany demokratického socialismu
|
|
| Téma |
Autor |
Datum |
  |
Jaká globalizace může být demokratická? nový |
|
Jiří Hudeček |
|
|
Petr Ježek |
|
|
Petr Savicky |
|
|
Petr Ježek |
|
|
Pavel Korensky |
|
|
Milan Horák |
|
|
Pavel Korensky |
|
|
Jindrich Chmelar |
|
|
Pavel Korensky |
|
|
777 |
|
|
Jindrich Chmelar |
|
|
Milan Horák |
|
|
MMF |
|
|
Dalibor Šrámek |
|
|
Sektolog |
|
|
Petr Přibyl |
|
|
Sektolog |
|
|
Pavel Korensky |
|
|
Sektolog |
|
 |
Příspěvky porušující zákony ČR nebo podněcující k násilí, rasové či třídní nenávisti bez milosti mažeme. |
|
|
|
|
