Praha 26.-28. září 2000 Home Page Econnect
Diskuse - Praha 2000 - Výběr z tisku - Další zdroje - Akce - Tiskové zprávy - Video archiv - Kontakt
Konference Václava Havla živě na Internetu


Globalizace (1999-2000)
Globalizace (vše)
MMF (2000)
MMF (vše)
WTO
MAI

Pražské demonstrace proti MMF a SB
plně podporuji
(361)
podporuji jejich nenásilnou formu
(518)
jsou legitimní, ale nepodporuji je
(105)
ať se konají mimo osídlená území
(50)
všechny demonstranty bych postřílel(a)
(308)


Výsledek minulých anket
SB a MMF by se měly
  zrušit (100)
  změnit se od základu (125)
  změnit svoji politiku (48)
  změnit management (1)
  zůstat takové, jaké jsou (173)
Považujete nápad uspořádat v Praze vyroční zasedání SB a MMF za
  skvělý (115)
  dobrý (27)
  normální (38)
  hloupý (38)
  škodlivý (120)


Mediální partneři:

Respekt

Ekonom

Literární noviny

Právo

 kapitalismus, cesta k balhobytu?
Autor: Mesfin G.
Datum:   

Pane Kor(ř)enský,
Nechic vám upřit právo na vlastní názor, ae rad bych upoutal vaš pozornost na několika fakta pokud se tyče "kapitalismus" jako ekonomický model dobře (nebo správně) fungující společnosti.
Jenoduše řečeno kapitalimsu (free-enterprise), prosazuje takový modél společnosti kde svoboda jednotlivce ve sféře výroby (production) jako základní předpoklád existence lidské spoolečnosti byla neomezená. Prostě každý člověk má právo podnikat tak aby mohl maximálně (co do možností) "vydělat" nebo i "zkrachovát," tj. druhá stranka mince kapitalismu na kterou se zapomíná. Ovšem, že ty kteří ospravedlňuji tento modél "správné" organizace společnosti (dříve A. Smith nedávno třeba M. Friedman) v něm vidí bláho většiny (obecně stojí na filozofii tzv. utiltarianismu, neboli princip "co je dobře pro největší počet (lidí) je dobře pro všechny" -- POZOR jakou má podobnost se "socialismem," -- např. na základě toho principu lze ospravedlňovat koloniálismus( Druhý důležitý moment je to, že udajně proto je tento modél nejproduktivnější.
Myslím si, že není problém uvědomit problémovost až absurdnost takového pohledu. Např. stejně pak lze ospravědlnit šiření soudobé vydědené "popkultury" a jeho halvní atributy ale i nosuitelé jako jediný model života.
Když nebudu z toho dělat "velkou vědu" pro "velké hlavy" naskytuje tady prosta otázka proč musíme byt všichní "bohatí?" Např. někomu stačí život jako Indiani, jinému třeba jako křováci atd. a ten je skutečně efektivní.
Je hloupý myslet, že všichní budou muset byt "včeličcí jako včleka Maja," nemyslite?
V tzv. třetím světě lidé uměli žit v souladu se svými ekologickými podminkami (viz můj článek Kolonialismus....), pak vtrhli tam "civilizovanější" národy a zavedli tento modél sociálněekonomického fungování (nebo nefungování) společnosti, které v podstatě zhoršováli jejich šance přežití. To je prostě důsledek toho způsobu chápání kterému řikal H. Marcuse jednodimenzní, ke kterému se klání jednodimenzní člověk. Kapitalismus tomuto chápání vyhovuje, protože při něm jde o jedno o zisku, tj. zvyšování výroby a růst. V tom se nelíší s tím co se dělo ve výchdoní Evropě po r. 1945 (tady se také budoválo, a když se divate na Rukso velmi úspěšně, uspěšněji než na zápdě).
Avšak největší komplikace se nastává když do takového modélu přnáší principy liberalimsu a jejich idejí o spravedlnosti, dobru-zlu, státu, atd. Snad s trochou přemyšlivostí chápete kam se směřuji: J.M. Keynes, jehož principy "parciální řizení ekonomiky," se reformovála povalečná kapaitalistická ekonomie na záapdě je jenom "upraveny" sosialista.
Pokud propaguji systém, při kterém všichni budeme na tom lepší tzn. že usiluji o egaliterianismu. Ale po chvili zjištuji, že to tak nejde, protože kapitalismus je inherentně proti tomu (egaliterianismu) tak začnu heldat určité modifikace.
Prostě kapiatlsimsus v době tak "koncentrované výroby" je neudržitelný systém. Zdroje "bohatství" (přírpda, lidské kapacity) jsou omezené, zvláště ve výspělých zemích, proto také kapital "utíká" jinám (jeden z aspektů globalizace). Kromě toho lidé nemohu žit jenom kvůli zisku (výrobě, růstu apod.) jsou jiné hodnoty: morální, kulturní, přirodní atd. Proto je logický, že takový modél spoelčnosti po čase dostává do problému (ne, že by to přali zli "komunistí" původem z "Tatarstanu"). Jeho halvní odpůrce se obejvili přimo v jeho centru. jeden z nejgenilnějších byl K. Marx (žadný Džengiskhan !). jeho myšlenky se zhmotnili v hnutí dělniků a dalších sociálních skupin na tzv. okraji společností atd., která změnila dějiny světa tak zásadním způsobem. Síla jeho argumenty spočivá v tom, že ukázal inherentní anti-systemovost kapiatalismus jako takového. J. Schumpeter (libérální ekonom) názval kapiatlismus jako "tvůrčí destruktivnost." To jsou fakta, která vedla k revolučním povstání v pol. 19. a později v první dekadě 20. století. Žadný Mág nebo zlý čaroději.
Abych to moc neprotahoval: dobře vás chápu o co vám jde (alespoň podle toho co pišětě). Avšak když potýkám problémům složitějším než je třeba "táhání nožiček," musím také více snažit "šedou kůru mozkovou" (H. Poiret) a očekávát reakce. Konec konců o tom je život ale i celé dějiny. Důležitý je snažit se poučit. Účelně funkční komunikce jako "snáž se," "výdělej sám," atd. neobstojí když je tady přinejměnším 500 000 lidí nezáměstnaných (snad nevěřite bachorce zkreslné reportáži v TV nebo novinách, že lidé bez práce jsou protože nechtějí).
Nechci vas svými "monology" unavovat, jsem rad, že kolem mého článku se rozpoutala debata a debata mnoho obajsňujících pro mne a přirozeně po tolika letech zde nechci zůstat pozadu. Proč?
Mesfin G.

 Téma Autor  Datum
 Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak  
Mesfin Gedlu  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak  
Pavel Korensky  
 třídní nenávist ???  
udivený čtenář  
 RE: třídní nenávist ???  
Pavel Korensky  
 RE: třídní nenávist ???  
cqd  
 RE: třídní nenávist ???  
Monika Jansová  
 RE: třídní nenávist ???  
Jakub Kašpar  
 RE: třídní nenávist ???  
Pavel Korensky  
 RE: třídní nenávist ???  
Petr Přibyl  
 RE: třídní nenávist ???  
Mesfin G.  
 RE: třídní nenávist ???  
Jakub Kašpar  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak  
Petr Přibyl  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak  
Pavel Korensky  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak  
Petr Přibyl  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak  
Pavel Kořenský  
 RE: Koloniální dějiny Afriky  
Daniel Jánský  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak  
Mesfin G.  
 xxxxxxxxx  
xxxxxxxxxx  
 kapitalismus, cesta k balhobytu?  
Mesfin G.
 RE: kapitalismus, cesta k balhobytu?   nový
Pavel Kořenský  
 RE: kapitalismus, cesta k balhobytu?   nový
Mesfin G.  
 RE: kapitalismus, cesta k balhobytu?   nový
Daniel Jánský  
 RE: kapitalismus, cesta k balhobytu?   nový
Daniel Veselý  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak   nový
Mesfin G.  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak   nový
Petr Přibyl  
 pre p. Přibyla   nový
Ľubomír Kukura  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak   nový
Mesfin G.  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak   nový
Petr Přibyl  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak   nový
Ondrej Slacalek  


Příspěvky porušující zákony ČR nebo podněcující k násilí, rasové či třídní nenávisti bez milosti mažeme.
 Odpovědět na tento příspěvek
 Vaše jméno:
 Váš e-mail:
 Nadpis:
Zasílat příspěvky této diskuse na výše uvedenou adresu.
    

Globalizace a moc
Milan Valach

Česko jako fikce?/Kdy skončí globalizace?
Martin Kuška

Josep F. Mária i Serrano: Globalizace
Jiří Nečas

Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak
Mesfin Gedlu

Co je to globalizace
Ivan Rynda

COLIN HINES: Lokalizace čili nástin alternativy ke globalizaci
Jakub Patočka

Kontrasty globalizace
Karel Špindler

Je globalizace mezinárodní korupce?
Rick Fencl

Zprávy o policejním násilí: svědectví, věrohodnost, odpovědnost
Jakub Patočka

Buďte na nás přísnější, žádají Češi svou policii
Tomáš Pecina

Globální problémy nelze popírat!
Jan Borovička

Zprávy z Prahy
Michaela Valentová

Ideodiverzní centrály Stanislava Grosse
Štěpán Kotrba

Pražský začátek podzimu
Jiří Nečas

Násilí odsuzujeme, kritiky a protestů se nevzdáme
Jan Beránek

Zástupci NGO společnou řeč s finančníky nenašli
Kateřina Lišková

Systémové poruchy "primitivní" ekonomie
Petr Ježek

Globalizace jako výzva
Lubomír Mlčoch

Odpusťte dluhy nejchudších
Jiří Silný

Pijavici na vegetariána nepředěláš
Jan Křeček

Světové bance jde o „vyšší kvalitu života“
Mats Karlsson

Diskuse o globalizaci v době Výročních zasedání MMF a SB
Zdeněk Hrubý

Křesťanská civilizace a globalizace
Jan Borovička

Globalizace omezuje demokracii
Jan Keller

Je člověk bůh?
Marie Haisová

Ženy a globalizace
Eva Hauserová

Jiná zpráva o Světové bance
Pavel Přibyl

Nezakrníme vinou globalizace?
Jiří Nečas

Upírat části lidstva podíl na prospěchu z globalizace je ostudné
Kofi Annan

Protesty proti globalizaci
Viktor Piorecký

K čemu by mohl být MMF?
Erazim Kohák

K problému globalizace
Petr Kužvart

Vítejte v éře globalizace
Pavel Nováček



webdesign a publikační systém:

ECONNECT
Českomalínská 23
160 00 Praha 6
Tel.: 02/2431 1780
Fax: 02/2431 7892
Web:
www.ecn.cz
E-mail:
globalizace@ecn.cz