Praha 26.-28. září 2000 Home Page Econnect
Diskuse - Praha 2000 - Výběr z tisku - Další zdroje - Akce - Tiskové zprávy - Video archiv - Kontakt
Konference Václava Havla živě na Internetu


Globalizace (1999-2000)
Globalizace (vše)
MMF (2000)
MMF (vše)
WTO
MAI

Pražské demonstrace proti MMF a SB
plně podporuji
(361)
podporuji jejich nenásilnou formu
(518)
jsou legitimní, ale nepodporuji je
(105)
ať se konají mimo osídlená území
(50)
všechny demonstranty bych postřílel(a)
(308)


Výsledek minulých anket
SB a MMF by se měly
  zrušit (100)
  změnit se od základu (125)
  změnit svoji politiku (48)
  změnit management (1)
  zůstat takové, jaké jsou (173)
Považujete nápad uspořádat v Praze vyroční zasedání SB a MMF za
  skvělý (115)
  dobrý (27)
  normální (38)
  hloupý (38)
  škodlivý (120)


Mediální partneři:

Respekt

Ekonom

Literární noviny

Právo

 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak
Autor: Mesfin G.
Datum:   

Vážený p. Kor(ř)ensky,
Přečetl jsem váš předlouhý elaborát adresovaný p. Příbylovi o tom jak je "složitý" vytvořit ekonomický efektivní a sociálně spravedlivý společnost. Potud s vám souhlásím. Jsou to vskutku zásádní otázky, které doprovázejí lidstvu od okamžiku kdy se stal Člověkem "myslícím" (uvozovky jsou zaměrně, protože přinejměnším za posledních plus/minus 500 let jím zvolené modély mluví spíše o opáku--což je důkazem i toho, že nelze uvážovat v jednodímenzním věčného pohybu k lepšímu životu o němž zmiňujete i vy a o jehož nebezpečí vycházejí rozsahla studia nejméně od 70. let např. zprávy OSN, UNESCO, R.J. Barnett atd.).
Model věčného boje o život (T. Hobbes) je v zásadě spravný i viděno očima úspěchů jedních a neúspěchů druhých. Konec konců "demokracie" jak jí známe dnes je výsledkem bojů utlačených. Všeobecná volební práva po celé Evropě a USA se stály skutečností až po II. světové válce. Ovšem pro toho kdo neví nic o dělnických bojích 19. století a jeho vidění jsou (bohůžel) zkreslení klišemi "realného socialismu" podobné údalosti mu nezajímají. Ale jak lidová moudrost říká neználost se neomlouvá.
Francouzský basník Lamartine napsal, že "The dangerous liberties are the liberties that the people tear out for themselves, not the ones they are given." Přes jeho poetickou fantazii má hodně k právdě než balhové spolehání na někoho (třeba i USA, ke které se opákovaně odvolávate), totíž rád bych uvěřil, že i "malé národy" mohou mít své "velké dějiny." Pokud se týče dějiny USA jsou plných schizofrenických postojů, předsudků a až sadomasochistických jednání a zdaleka nemohou byt vzorem "demokracie." Myslím si, že zajimavější je položit otázku S. Benhabiba která konstatuje, že problémem nespočívá v tom, že zda-li procedurální demokracie (to je v podstatě většina současných představ o demokracii) může byt praktikovaná v moderních společnostech ale zda-li takové společnosti jsou schopní byt demokraticky. Vždyť hlavní ekonomické zákaldy demokratických států jsou instituce nedemokraticky nebo fungují na základě nedemokratických principů (byrokracie, podníky, multinárodní korporace, bezpečnostní složky atd.). Že lidé chodí volit jednou za čtýři roky zdaleka nemůže ovlivňovat chod podobných sídel skutečné moci ve společnosti víme z mnoha příkaldů, a jedině když došlo k masovému pohybu lidí se stály změny. To platílo jak pro svět "relaného sociálismu" tak i pro západní liberální "demokracie (odborářské vyhody koncem 60. let, Vietnam, r. 1989, atd.). Konec konců dvě či tří modély demokracie pramenící z evropské civilizace (liberální, socialisticky, včetně jejich extremních podob) mají společné kořeny a jejich realizace v té či oné formě byly vysledky konkrétních sociálně politických poměrů.
Je zajimavé si uvědomit, že především fašistické režimy v Evropě se opirali o "demokratické" vůli drtivě většiny svých popualcí.
Nechci jit do mnoha detailů, ale doufám, že tyto poznámky vam pomohu zbavit "černo-bilé" vidění světa. Svět je zajimavější právě v tom, že "různobarevní" a "neklidní."
Na konec dovolte mi citaovat dvě myšlenky o sociálismus, demokracie a kapitalismu, ekonomciký systém který je ve své podstatě antidemokratický:
1. "The principle of capitalism cannot be squared with the principle of democracy. The one consistently seeks to maintian inequalities which the other, not less consistently seeks to abolish; either democracy must transform capitalism or capitalism must supress democracy."
H.J. Laski
2. "Between socialism and democracy there is no necessary relation; the one can exists without the other. At the same time there is no incompatibility in appropriate states of social environment, the socialist engine can be run on demovcratic principles."
J.A. Schumpetera.

Tak viditě, že jde především o to, že naše dosavadní zkušenosti se socialismem jsou limitovany svými nedemokratickými atributy.
Jinak o tom, že charkteru práce a lidského úsilí o udržitelném životě nejvíce vyhovuje spolurpáce, kooperace a ne individuálisticky hon za získ. K tomu nemusím číst ani J. Locke ani K. Marxe. První byl liberální filozof, který vybrál dividendy z členství v Royal African Society, jejiž náplň byla obchod s africkými otroky a druhý velký ekonom, který nepovážoval afrikcé společnosti (ale nejen je) součastí hlavního světového dění. Není co dodát leda by připomenout, že dějiny neprobihají jako šípka dopředu, ale spíše jako bumerang vracející se zpět s větší razancí.
Hezké Vánoce!
Mesfin G.

 Téma Autor  Datum
 Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak  
Mesfin Gedlu  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak  
Pavel Korensky  
 třídní nenávist ???  
udivený čtenář  
 RE: třídní nenávist ???  
Pavel Korensky  
 RE: třídní nenávist ???  
cqd  
 RE: třídní nenávist ???  
Monika Jansová  
 RE: třídní nenávist ???  
Jakub Kašpar  
 RE: třídní nenávist ???  
Pavel Korensky  
 RE: třídní nenávist ???  
Petr Přibyl  
 RE: třídní nenávist ???  
Mesfin G.  
 RE: třídní nenávist ???  
Jakub Kašpar  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak  
Petr Přibyl  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak  
Pavel Korensky  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak  
Petr Přibyl  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak  
Pavel Kořenský  
 RE: Koloniální dějiny Afriky  
Daniel Jánský  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak  
Mesfin G.
 xxxxxxxxx   nový
xxxxxxxxxx  
 kapitalismus, cesta k balhobytu?   nový
Mesfin G.  
 RE: kapitalismus, cesta k balhobytu?   nový
Pavel Kořenský  
 RE: kapitalismus, cesta k balhobytu?   nový
Mesfin G.  
 RE: kapitalismus, cesta k balhobytu?   nový
Daniel Jánský  
 RE: kapitalismus, cesta k balhobytu?   nový
Daniel Veselý  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak   nový
Mesfin G.  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak   nový
Petr Přibyl  
 pre p. Přibyla   nový
Ľubomír Kukura  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak   nový
Mesfin G.  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak   nový
Petr Přibyl  
 RE: Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak   nový
Ondrej Slacalek  


Příspěvky porušující zákony ČR nebo podněcující k násilí, rasové či třídní nenávisti bez milosti mažeme.
 Odpovědět na tento příspěvek
 Vaše jméno:
 Váš e-mail:
 Nadpis:
Zasílat příspěvky této diskuse na výše uvedenou adresu.
    

Globalizace a moc
Milan Valach

Česko jako fikce?/Kdy skončí globalizace?
Martin Kuška

Josep F. Mária i Serrano: Globalizace
Jiří Nečas

Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak
Mesfin Gedlu

Co je to globalizace
Ivan Rynda

COLIN HINES: Lokalizace čili nástin alternativy ke globalizaci
Jakub Patočka

Kontrasty globalizace
Karel Špindler

Je globalizace mezinárodní korupce?
Rick Fencl

Zprávy o policejním násilí: svědectví, věrohodnost, odpovědnost
Jakub Patočka

Buďte na nás přísnější, žádají Češi svou policii
Tomáš Pecina

Globální problémy nelze popírat!
Jan Borovička

Zprávy z Prahy
Michaela Valentová

Ideodiverzní centrály Stanislava Grosse
Štěpán Kotrba

Pražský začátek podzimu
Jiří Nečas

Násilí odsuzujeme, kritiky a protestů se nevzdáme
Jan Beránek

Zástupci NGO společnou řeč s finančníky nenašli
Kateřina Lišková

Systémové poruchy "primitivní" ekonomie
Petr Ježek

Globalizace jako výzva
Lubomír Mlčoch

Odpusťte dluhy nejchudších
Jiří Silný

Pijavici na vegetariána nepředěláš
Jan Křeček

Světové bance jde o „vyšší kvalitu života“
Mats Karlsson

Diskuse o globalizaci v době Výročních zasedání MMF a SB
Zdeněk Hrubý

Křesťanská civilizace a globalizace
Jan Borovička

Globalizace omezuje demokracii
Jan Keller

Je člověk bůh?
Marie Haisová

Ženy a globalizace
Eva Hauserová

Jiná zpráva o Světové bance
Pavel Přibyl

Nezakrníme vinou globalizace?
Jiří Nečas

Upírat části lidstva podíl na prospěchu z globalizace je ostudné
Kofi Annan

Protesty proti globalizaci
Viktor Piorecký

K čemu by mohl být MMF?
Erazim Kohák

K problému globalizace
Petr Kužvart

Vítejte v éře globalizace
Pavel Nováček



webdesign a publikační systém:

ECONNECT
Českomalínská 23
160 00 Praha 6
Tel.: 02/2431 1780
Fax: 02/2431 7892
Web:
www.ecn.cz
E-mail:
globalizace@ecn.cz