Autor: Jan Borovička
Datum:
Otázka globalizace v souvislosti s křesťanstvím není zatím často zmiňována, a to je chyba, poněvadž máloco souvisí s globalizací tolik, jako právě křesťanství. Je třeba si uvědomit, že globalizační proces světu vnutila naše západní pseudokřesťanská kultura. (Její základní drogou je agresivitu vyvolávající alkohol. Ne náhodou jsou právě „alkoholové civilizace“ nejdravější.) Byli to křesťané, nikoli např. buddhisté či hinduisté, kdo překročil hranice svých zemí a nakonec se dostal do všech koutů světa...
Organizace křesťanských věřících - církve - hrály a hrají v globalizačních procesech zásadní úlohu. Největší zodpovědnost za nesení křesťanského poselství nesou katolíci, protože jejich církev je největší. (Bude-li nedůvěryhodná ona, pak i celé křesťanství, protože veřejnost příliš nerozlišuje.)
Moc katolické církve je obrovská. Naneštěstí ji po celou dobu své existence tato církev zneužívá. To např. znamená, že Bible je vykládána účelově podle osobních zájmů jejích představitelů. Ale i kdyby tomu tak nebylo a snaha katolických představitelů kázat slovo Boží byla jakkoli upřímná, katolická církev je už kvůli způsobu šíření své ideologie a s ní souvisejícího životního stylu, kultury a hodnotového systému do celého světa jedním z největších globalizačních činitelů v dějinách.
Katolíci neustále útočí na celý svět, vnucují mu nekompromisně své hodnoty a životní styl. V rozporu se současnými poznatky o exponenciálním růstu obyvatelstva katolická církev vystupuje proti antikoncepci. V době, kdy celé planetě hrozí totální přelidnění se mi tyto aktivity jeví jako demagogie a (do nebe volající) nezodpovědnost. O tom, jaké to má důsledky se lze jednoduše přesvědčit např. na zkatolizovaných Filipínách, kde tyto postoje vedly ke katastrofálnímu přemnožení obyvatel a zapříčinily expanzi prostituce a obchodu s drogami.
Katolická církev se podílí na porušování lidských práv; o tom svědčí např. neustálé útoky jejích představitelů proti našim homosexuálně orientovaným spoluobčanům. Dále nese přímou spoluvinu za likvidaci nekřesťanských kultur. Násilné katolizace probíhaly v minulosti masově a nepochybuji o tom, že - ač skrytě a ne v tak velkém rozsahu - probíhají dodnes.
Je třeba si uvědomit, že v zájmu přežití a zachování života na Zemi nejde jen o záchranu např. deštného pralesa, ale i o zachování kultury jeho obyvatel - přírodních národů, tedy těch, o kterých se mnozí i dnes vyjadřují jako o méněcenných primitivech. Jde o to, aby si tito lidé mohli udržet svůj způsob života, aby nezapomínali své písně a jména svých bohů, kteří nejsou - mimochodem - o nic méně důležití než kterýkoli jiný bůh. Právě od těchto lidí máme šanci poučit se třeba o schopnosti žít v souladu s přírodou. Není pravda, že nám nemají co nabídnout!
Jiří Nečas v jednom ze svých příspěvků v diskusi píše: "Stvoření je důležitým teologickým pojmem, a stvoření je především příroda. Jen z hlubokého poznání stvoření může vycházet solidní ekonomická teorie, na které pak mohou stát eticky a teologicky přijatelná pravidla hry praktické ekonomiky, respektující požadavek spravedlivě rozdělovat a rozumně užívat přírodní zdroje - Boží dary."
Nejsem si jist, že právě v poznání stvoření, tak jak jej interpretují křesťané, spočívá naše spása, každopádně je třeba si brát to dobré od všech obyvatel planety, a tedy i od indiánů či obyvatel Nové Guineje. Ti jsou pro nás důležití právě takoví, jak byli stvořeni, jací dnes jsou. Jako zkatolizované ovce ztratí na významnosti, stanou se součástí miliónů zmatených nahých hlasů bez zabarvení.
Jiří Nečas dále píše: "Dnešní svět je mnohem složitější než byl svět autorů biblických knih. Bibli je třeba číst a interpretovat se zřetelem k dnešku, k aktuální situaci v tom kterém místě. Zde leží jeden z hlavních úkolů teologie."
No to je výborné! Křesťané si vždy s textem Bible prováděli co chtěli a vykládali jej tak, jak se jim zrovna hodilo. Mohli tak bez obtíží (často i s požehnáním Božích zástupců na Zemi) krást a zabíjet. Když se podíváme např. do Severního Irska, můžeme říci, že se situace nezměnila. Kde bere autor článku jistotu, že právě teď se osvícení kazatelé sejdou, dají hlavy dohromady a ukáží nám (pokolikáté už?) tu pravou cestu?
Ne, děkuji. Myslím si, že tito vykladači pravdy už napáchali dost zla na to, aby se měli ještě několik století za co stydět a omlouvat. V žádném případě by neměli lidé, kteří se ohánějí těmi samými kříži, které jejich předchůdci vylouhovali v krvi, do dění na planetě zasahovat! Jak mi teologové vysvětlí tyto pasáže z Bible?
“…Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podle podobenství našeho, aby panoval nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade vší zemí, nad všelikým zeměplazem hýbajícím se na zemi.“ (Gen. 1, 26)
„…A řekl jim Bůh: Ploďte se a rozmnožujte a naplňte zemi, a podmaňte ji…“ (Gen. 1,28)
„…A požehnal Bůh Noema a jeho syny, a řekl jim…Strach váš a hrůza vaše buď na každého živočicha země, a na všechno ptactvo nebeské se vším, co se hýbe po zemi, a se všemi rybami mořskými, v ruce vaše dány jsou…“ (Gen. 9, 1-2)
Phobos a Deimos! Započala snad válka proti životu!?
Spíše než v křesťanství, které podle mého názoru zklamalo, bych se pokoušel hledat východiska v poučení se z ne tak agresivních filosofických, a třeba i náboženských směrů východních kultur, např. z buddhismu. Buď katolíci zásadně změní své postoje - a pak by mohli být přínosem pro svět - nebo mu budou i nadále přinejmenším neprospívat. Zatím se však názory Vatikánu nikterak nezměnily a aktivity katolíků směřují k unifikaci světového obyvatelstva. Pro příklad poslouží nedávná výzva neomylného Jana Pavla II. k evangelizaci Asie. A tak namísto toho, aby se papež vyslovil např. za zastavení procesů vedoucích k degradaci životního prostředí či k vymírání druhů, nejdůležitějším posláním katolíků se stává další křížová výprava…
Jan Borovička (1979) v současné době studuje Hospodaření s přírodními zdroji na PřF UK. Zabývá se jak problematikou ochrany životního prostředí, tak i dalšími obory přírodních věd a literaturou. Je členem širšího výboru České mykologické společnosti, dále je členem České vědecké společnosti pro mykologii a mineralogické sekce Společnosti Národního musea.
|
|