Praha 26.-28. září 2000 Home Page Econnect
Diskuse - Praha 2000 - Výběr z tisku - Další zdroje - Akce - Tiskové zprávy - Video archiv - Kontakt
Konference Václava Havla živě na Internetu


Globalizace (1999-2000)
Globalizace (vše)
MMF (2000)
MMF (vše)
WTO
MAI

Pražské demonstrace proti MMF a SB
plně podporuji
(361)
podporuji jejich nenásilnou formu
(518)
jsou legitimní, ale nepodporuji je
(105)
ať se konají mimo osídlená území
(50)
všechny demonstranty bych postřílel(a)
(308)


Výsledek minulých anket
SB a MMF by se měly
  zrušit (100)
  změnit se od základu (125)
  změnit svoji politiku (48)
  změnit management (1)
  zůstat takové, jaké jsou (173)
Považujete nápad uspořádat v Praze vyroční zasedání SB a MMF za
  skvělý (115)
  dobrý (27)
  normální (38)
  hloupý (38)
  škodlivý (120)


Mediální partneři:

Respekt

Ekonom

Literární noviny

Právo

 Globalizace omezuje demokracii
Autor: Jan Keller
Datum:   

Tvrdí to sociolog prof. Jan Keller, který je jedním z účastníků “kontrasummitu”, jenž pořádá Iniciativa proti ekonomické globalizaci (INPEG) paralelně se zasedáním Světové banky a Mezinárodního měnového fondu jež se koná v září v Praze. Keller je dlouholetým odpůrcem globalizace, o fenoménu napsal řadu knih a nespočet časopiseckých článků.



Mnoho obyčejných lidí se ptá: „A co je na té globalizaci tak špatného? V supermarketech najdeme spousty levného zboží, co mají třeba v New Yorku, máme také u nás za rohem. Co vlastně ti protestující chtějí?“ Sám chystaný protest proti globalizaci má mít ostatně globální rozměry. Přijedou k nám lidé z celého světa. Jakou globalizaci mají tedy protestující na mysli? Co jim vadí?

O procesu globalizace se mluví především v posledních patnácti, dvaceti letech. To, že v supermarketu najdeme spoustu levného zboží, které si můžeme koupit, je jenom jedním z jeho spíše povrchních rysů. Pokud nebydlíme právě vedle supermarketu s jeho hlukem, hřmotem a dvacetičtyřhodinovým provozem kamiónů, může nám tento rys připadat docela příjemný. Hlavně tehdy, když si nepřipouštíme, co všechno se za tím skvělým a laciným zbožím skrývá.

Abychom pochopili, co je to globalizace, je třeba vidět stovky a tisíce drobných obchodníků, kteří jsou každou větví obchodního řetězce ruinováni. Je třeba také vidět dálnice přeplněné kamióny, které působí stále rostoucí poškození přírody. Pokud by byl provoz těchto kamiónů v plné výši zaplacen, zboží by nebylo tak laciné. neustále například roste podíl nákladní silniční dopravy na emisích skleníkových plynů. Německo si už dokázalo vybetonovat pro potřeby zásobování a dopravy pět procent svého povrchu, nepočítáme-li do toho plochu měst. Takové zásahy znamenají velký zásah do krajiny a mohou se projevit i na vodním režimu, což zjednodušeně znamená, že s každým kouskem laciného zboží si kupujeme také zase o něco větší riziko povodní.

Řada laciného zboží, které kupujeme v supermarketech byla vyrobena kdesi daleko za zlomek naší pracovní síly. Některé zboží vyrábějí pro nadnárodní firmy třeba jen osmi až dvanáctileté děti. Ponecháme-li stranou humánní aspekt věci, měli bychom mít na paměti, že ani nám samým nikdo nebude platit vysoké mzdy, jestliže si může totéž nechat vyrobit v Indii za pár centů malými dětmi.

A konečně, globalizace zatím funguje bez ohledu na vůli obyčejných lidí. Můžeme jásat, že nám na druhé straně města postavili supermarket, ale nemůžeme ovlivnit, že nám ho začas zase nezruší. Bylo třeba dělat demokratickou revoluci, proto aby náš život určovaly síly, které už zase nemůžeme ovlivnit? Dneska nám supermarket darují, příští sezónu nám mohou vzít práci a s ním i supermarket, pro který naše lokalita už nebude co do své kupní síly zajímavá.



Protesty proti globalizaci se vykládají jako projevy strachu z neznáma, neznámých kultur. Globalizující kulturní proudy jsou však jakoby opačné; příkladem je projekt „Ananova“ – vytvoření „ideální“ kybernetické televizní hlasatelky, mluvící směsicí britské a americké angličtiny. Stejně tak bude ovšem Ananova jistě moci mluvit čínsky nebo arabsky. Jde tedy spíš o smazání hranic mezi kulturami. Co je na tom špatného?

Pro člověka, který je ochoten číst svým dětem před spaním místo české pohádky seriál comics od Walta Disneyho ve slušné americké angličtině, není na kulturním rozměru globalizace skutečně nic špatného. Otázka je, zda se ještě pořád bavíme v tomto případě o kultuře.

Globalizace ničí početně slabší kultury, protože protěžuje to, co se vyplatí z ekonomického hlediska. A dělat filmy a psát knihy v češtině, maďarštině nebo švédštině se finančně příliš nevyplácí. S tím, jak je redukována kulturní mnohost, ztrácí se kousek po kousku původní paměť lidstva, která byla v různých kulturách uložena. A ztratit paměť je velice nebezpečné. Když ztratíte paměť, nedokážete si například vybavit, proč by měl být totalitní režim horší než demokracie.



V některých, zejména rozvojových zemích , dochází v důsledku realizovaných projektů Světové banky k takovým zásahům do přírody, že ovlivňují kvalitu života i jinde na světě. Zastánci globálního obchodu tvrdí, že právě v těchto případech lze uzavírat pro lidstvo výhodné kontrakty: Vy nám (ostatním) necháte prales, my vám to budeme kompenzovat. Sociolog Pavel Nováček mluví v této souvislosti o potřebě „globálního řízení“. Základním vlastností globalizace je podle filozofa Erazima Koháka to, že vytváří a prohlubuje nerovnost příležitostí. Je možné změnit pravidla a podrobit světové ekonomické korporace demokratické kontrole? Je vůbec tento systém reformovatelný, nebo bude muset přijít nějaká nová světová revoluce?

Nikdo dnes neví, jestli je globalizovaná ekonomika reformovatelná, aniž by předtím došlo k politickým krachům, pádům ekonomik a sociálním otřesům. Ví se, že OSN globalizaci ovlivňovat nedokáže, a jiná demokratická instituce na celosvětové úrovni neexistuje. Ti, kdo mluví o tom, že je třeba globalizaci kontrolovat politicky, mají nepochybně pravdu. Nikdo ale nezná způsob, jak demokracii přenést z úrovně států do roviny globální. Na každé vyšší úrovni, na kterou demokracii přenesete, se vám z ní kousek vytratí. Vždyť už na úrovni malé Evropy jsou s tím problémy. Celoplanetární demokracie by pak byla možná k nerozeznání od celosvětové byrokracie.

K podstatným rysům globalizace právě patří to, že ekonomické síly se nehodlají nechat kontrolovat politickými instancemi a nehodlají mít ani žádné sociální ohledy. To vše je pro ně pouze mimoobchodní bariéra obchodování, kterou odbourají v zájmu svobody obchodu. Bude nám ještě nějakou dobu trvat, než pochopíme, že svoboda obchodu a svoboda lidí vůbec nemusí být totéž. Až si to uvědomí dostatečný počet lidí, pak uvidíme, co se dá s globalizací dělat. Zatím však recept na globalizaci s lidskou tváří neexistuje.



Některé průmyslové korporace mají větší ekonomickou výkonnost než mnohé národní státy. ČR se nyní pyšní tím, že se jí daří získávat „zahraniční kapitál“. I zářijové zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu v Praze je spojováno s tím, že k nám finančníci přivezou vytoužené investice. Zřetelně se tak snažíme oddělit od zemí ekonomicky slabých. Mají tyto slabé země šanci na hospodářské přežití, nenechají-li se vysávat korporacemi a uzavřou-li svůj ekonomický prostor? Nefunguje to v případě Kuby či Libye. I komunistická Čína dlouhá léta usilovala o americkou doložku nejvyšších výhod a nyní s ní lze „svobodně obchodovat“. Je tedy model počítající s „odstřihnutím se“ od světového obchodu vůbec reálný?

Pokud je globalizace při síle, žádná alternativa k ní neexistuje. Žádná jiná možnost volby prostě není. Už z toho vidíte, nakolik je proces globalizace demokratický. Někteří ekonomové ovšem soudí, že ekonomická globalizace se vlastní váhou zřítí. Je totiž založena na spekulacích, na fiktivních operacích, které už nemají nic společného s reálnou ekonomikou. Pokud k tomu dojde a toto globální kasino skutečně zbankrotuje, pak výhodu budou mít země, které nebudou zcela závislé na dovozu zboží do supermarketů, ale budou si ještě pamatovat, jak si vše potřebné sami vyrobit. Pád globalizace by v dnešní podobě nepřežil New York. Přežila by ji ale všechna česká městečka. Za Prahu už neručím.



Vy sám jste řekl, že globalizace je téma současné generace. Co vás vede k takovému názoru?

V 60. a 70. letech byla na vzestupu nejrůznější občanská, lidskoprávní, ekologická, pacifistická a jiná hnutí. Tato vlna se v 80.letech naprosto vytratila. Jedním z důvodů bylo to, že nejrůznější hnutí měla sice své omezené cíle, nic je však nespojovalo. Právě odpor proti globalizaci, jejím politickým, sociálním a ekologickým škodlivým důsledkům může dát mocný podnět k nové takové vlně. Odtud by mohla přijít obnova občanské aktivity. Jde o to, aby nebyla destruktivní, ale aby vytvořila něco nového. Pokud ani globalizace nejrůznější občanské aktivity nepropojí, budeme mít sice po nějakou dobu plné supermarkety, ale smysl demokracie budeme hledat stále obtížněji.

V demokracii platí jednoduchá rovnice: jeden občan = jeden hlas.

Globalizace spočívá na jiných počtech: jeden dolar = jeden hlas.

A globalizace sama rozhoduje, kdo kolik dolarů bude mít.



Chystaná opatření ze strany státní administrativy, mobilizace mocenských nástrojů státu a značných finančních prostředků na ochranu zasedání obou institucí jsou odpůrci globalizace charakterizovány jako „panika elity“. Proč k ní dochází? Jsou zde přece jiné skupiny potenciálních násilníků, např. fotbaloví fanoušci. Přístup k nim a protestujícím vůči praxi zasedajících institucí je značně rozdílný. Co je toho příčinou?

Když řádí fotbaloví fanoušci, ani trochu nehrozí, že by něco nového vymysleli. Je jasné, že se vyspí a druhý den budou dělat zase to, co se jim říká. Až do příštího zápasu budou hodní. Při masových demonstracích proti globalizaci je to elita, kdo má strach z neznámého. Jakmile lidé začnou zpochybňovat něco, o čem se jim říká, že je nezměnitelné a nezpochybnitelné, vždycky je tu riziko, že na něco nového přijdou, že vymyslí nějakou alternativu. A elita nepotřebuje vymýšlet alternativy. Bezpečně ví, že toto uspořádání je pro ni ze všech nejlepší. V nějakém jiném by třeba vůbec nemusela být elitou.



článek vyšel v časopise Most pro lidska prava, 4/2000, ptal se Milan Daniel

Jan Keller vystudoval dějepis a sociologii na filozofické fakultě
v Brně. V současnosti pracuje na katedře sociologie v Brně, kde se věnuje problematice sociologických teorií a otázkám byrokratizace velkých institucí. Je aktivním sympatizantem Hnutí Duha a členem redakce časopisu Sedmá generace.


 Téma Autor  Datum
 Globalizace omezuje demokracii  
Jan Keller
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
igor  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Milan Horák  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
MMF  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Milan Horák  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Tomáš Vrchota  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Jakub Kašpar  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Jindrich Chmelar  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Lubomír Kukura  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Milan Horák  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Lubomír Kukura  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Pavel Mach  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Dalibor Šrámek  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Pavel Mach  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
MMF  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Petr Ježek  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
hislaer  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Petr Ježek  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Lubomír Kukura  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Milan Horák  
 Globalizace PODPORUJE demokracii   nový
Dalibor Šrámek  
 RE: Globalizace PODPORUJE demokracii   nový
Milan Horák  
 K vykořisťování dětí   nový
Milan Horák  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
M Zamecnik  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Milan Horák  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Petr Přibyl  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Lubomír Kukura  
 RE: "Globalizace" omezuje demokracii   nový
Milan Horák  
 RE: "Globalizace" omezuje demokracii   nový
Lubomír Kukura  
 RE: "Globalizace" omezuje demokracii   nový
Milan Horák  
 RE: "Globalizace" omezuje demokracii   nový
Petr Přibyl  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
tom  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
MMF  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Monarchista  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
777  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Martin Schuh  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Sektolog  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Rick Fencl  
 RE: Globalizace omezuje demokracii   nový
Seba  


Příspěvky porušující zákony ČR nebo podněcující k násilí, rasové či třídní nenávisti bez milosti mažeme.
 Odpovědět na tento příspěvek
 Vaše jméno:
 Váš e-mail:
 Nadpis:
Zasílat příspěvky této diskuse na výše uvedenou adresu.
    

Globalizace a moc
Milan Valach

Česko jako fikce?/Kdy skončí globalizace?
Martin Kuška

Josep F. Mária i Serrano: Globalizace
Jiří Nečas

Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak
Mesfin Gedlu

Co je to globalizace
Ivan Rynda

COLIN HINES: Lokalizace čili nástin alternativy ke globalizaci
Jakub Patočka

Kontrasty globalizace
Karel Špindler

Je globalizace mezinárodní korupce?
Rick Fencl

Zprávy o policejním násilí: svědectví, věrohodnost, odpovědnost
Jakub Patočka

Buďte na nás přísnější, žádají Češi svou policii
Tomáš Pecina

Globální problémy nelze popírat!
Jan Borovička

Zprávy z Prahy
Michaela Valentová

Ideodiverzní centrály Stanislava Grosse
Štěpán Kotrba

Pražský začátek podzimu
Jiří Nečas

Násilí odsuzujeme, kritiky a protestů se nevzdáme
Jan Beránek

Zástupci NGO společnou řeč s finančníky nenašli
Kateřina Lišková

Systémové poruchy "primitivní" ekonomie
Petr Ježek

Globalizace jako výzva
Lubomír Mlčoch

Odpusťte dluhy nejchudších
Jiří Silný

Pijavici na vegetariána nepředěláš
Jan Křeček

Světové bance jde o „vyšší kvalitu života“
Mats Karlsson

Diskuse o globalizaci v době Výročních zasedání MMF a SB
Zdeněk Hrubý

Křesťanská civilizace a globalizace
Jan Borovička

Globalizace omezuje demokracii
Jan Keller

Je člověk bůh?
Marie Haisová

Ženy a globalizace
Eva Hauserová

Jiná zpráva o Světové bance
Pavel Přibyl

Nezakrníme vinou globalizace?
Jiří Nečas

Upírat části lidstva podíl na prospěchu z globalizace je ostudné
Kofi Annan

Protesty proti globalizaci
Viktor Piorecký

K čemu by mohl být MMF?
Erazim Kohák

K problému globalizace
Petr Kužvart

Vítejte v éře globalizace
Pavel Nováček



webdesign a publikační systém:

ECONNECT
Českomalínská 23
160 00 Praha 6
Tel.: 02/2431 1780
Fax: 02/2431 7892
Web:
www.ecn.cz
E-mail:
globalizace@ecn.cz