Autor: Petr Ježek
Datum:
Katka dokazuje, že je poněkud problematicky řízená střela...
Nejsou to bláboly, jak se snaží bagatelizovat Pavel Korenský. I výmaz brettonwoodských institucí je spolu s oddlužením jako "nutný krok" možným řešením. Pavel se ale správně ptá: "Co dál?"
To je klíčové, tímto směrem by se mělo obrátit úsilí všech naštvaných. Výhodou mladších než jsem já osmatřicátník je vykouzlit zcela neotřelý nápad, který se rutinérům s dobrou vůlí může zdát zprvu crazy, ale pokud nejsou líní přemýšlet...
Kateřina nevolá po násilí, jen po právu nenásilné demonstrace, což je korektní. Kolik z nás by mělo dost svědomí a odvahy zakřičet červenou barvou na jednom plotě, že kdesi mlátí lidi hlava nehlava bez ohledu na to, jací jsou a co činí? Establishment nikoli, etiketa nedovolí...
Opravdu, je pochopitelné, že když dobře živený luxusně zaopatřený dobrosrdečný finančník hlásá vůli pomoci chudému, nelze mu příliš věřit stejně, jako sytý neuvěří hladovému. Také diskuse s ním je otázkou klubové cti - finačník neodloží sako, kravatu a nebude docházet na jednání pěšky a alternativní kritik zase neznesvětí svou víru příliš očividným sblížením s oponentem... Všimli jste si, jak jásají Palestinci a Židé nad mírovými tanečky pánů Arafata a Baraka?
Postoj Kateřiny a obdobně naladěných navzdory jistému zjednodušení chápu. I na straně zastánců establishmentu je mnoho zjednodušení a určité zaslepenosti. K smysluplnému řešení vyhřezlých problémů je ale bezpodmínečně třeba začít pracovat především hlavou a chrlit nápady, z nichž je možno vybírat. Když je (byl) jen jeden nápad, to se to pak staví D-osmička škrtem Středohoří...
Zdraví a zdravý rozum přeje
Petr Ježek
|
|