Praha 26.-28. září 2000 Home Page Econnect
Diskuse - Praha 2000 - Výběr z tisku - Další zdroje - Akce - Tiskové zprávy - Video archiv - Kontakt
Konference Václava Havla živě na Internetu


Globalizace (1999-2000)
Globalizace (vše)
MMF (2000)
MMF (vše)
WTO
MAI

Pražské demonstrace proti MMF a SB
plně podporuji
(361)
podporuji jejich nenásilnou formu
(518)
jsou legitimní, ale nepodporuji je
(105)
ať se konají mimo osídlená území
(50)
všechny demonstranty bych postřílel(a)
(308)


Výsledek minulých anket
SB a MMF by se měly
  zrušit (100)
  změnit se od základu (125)
  změnit svoji politiku (48)
  změnit management (1)
  zůstat takové, jaké jsou (173)
Považujete nápad uspořádat v Praze vyroční zasedání SB a MMF za
  skvělý (115)
  dobrý (27)
  normální (38)
  hloupý (38)
  škodlivý (120)


Mediální partneři:

Respekt

Ekonom

Literární noviny

Právo

 Nezakrníme vinou globalizace?
Autor: Jiří Nečas
Datum:   

Globalizace je skutečností, již je třeba vnímat především racionálně, vítat její, byť skromná, pozitiva a usilovně hledat cesty, jak zmírnit její negativa.

Hovořívá se dnes o globální vesnici. Jde ovšem o vesnici s deseticiferným počtem obyvatel. A je známo, jak člověk, je-li jedním z mnoha, ať ve velkoměstě či ve velkém činžáku, bývá vlastně sám, nemá blízkého člověka, který by při něm stál, který by ho vyslechl, který by mu byl hotov pomoci. To platí i o oné globální vesnici. Zároveň však složité vazby a vztahy v současném světě vedou k silné vzájemné závislosti v ekonomicko-praktické oblasti.

Zastánci individuálního automobilismu argumentují často tím, že auto dodává člověku nezávislost. Před závislostí na existenci sítě silnic a dálnic, na fungujících čerpacích a servisních stanicích apod. strkají po pštrosím způsobu hlavu do písku. Ona zdůrazňovaná nezávislost vede k přeplnění městských i dalších komunikací, ke kontaminaci vzduchu, vod a půdy, ke škodlivému hluku, k plýtvání energií a surovinami. Ničí tedy kvalitu života lidského i mimolidského, současného i budoucího. To je nezanedbatelné ovlivňování životů druhých. Sotva za těchto okolností lze poctivě mluvit o nezávislosti.

Nezávislost je klam. Jsme na sobě vzájemně závislí. Řízení této závislosti přesahuje možnosti trhu. Ne nadarmo se moderní státní útvary nazývají republikami - “res publica” je “věc veřejná”. Veřejná sféra přes nelibost ideologů liberalizace nabývá na významu. Problémem se ovšem stává získávání zdrojů pro její fungování, tj. především pro její financování.

Důležitou součástí veřejné sféry je vzdělávací soustava - školství. Strukturální změny ve společnosti vedou k tomu, že význam vzdělávání - jak všeobecného, tak i odborného - stále roste. (Jeho důležitou složkou je i vytváření obranyschopnosti proti nejrůznějším nesmyslům a demagogiím, jejichž koncentrace v prostoru a čase také roste, a to neobyčejně rychle.) Prostředky pro financování školství je pochopitelně nutno někde získat; běžným zdrojem jsou daně vybírané v souladu s legislativou jednotlivých států. Mizením role státních hranic (především v přeneseném smyslu slova) se však tyto zdroje problematizují a slábnou; daně se často neplatí tam, kde “vznikají”, nýbrž tam, kde to je pro plátce “výhodnější”. (Ten svou přináležitost ke společnosti v této souvislosti s oblibou ignoruje.) Různé mezistátní úmluvy nekriticky přitakávající živelnému procesu globalizace únik prostředků pro veřejnou sféru umožňují. Toto počínání je vlastní především silným ekonomickým subjektům, takže jde o citelnou ztrátu. Důsledkem může být oklešťování a redukování možností vzdělávací soustavy. Ideologové ekonomického liberalismu - ti zpravidla patří k oné menšině lidí proces globalizace a priori vítajících - se na veřejnou sféru dívají s despektem, pro vzdělávací systém propagují soukromé školy používajíce při tom eticky i věcně problematický argument, že “vzdělání je zboží jako každé jiné”.

Není cílem této úvahy hodnotit soukromé školství v ČR. Obecně však lze předpokládat, že rostoucí podíl soukromého školství by vedl k elitářství, k vyřazování velké části obyvatel z kvalitního vzdělávání a posléze k prohlubování sociálních rozdílů; po čase by se pak projevil i negativní ekonomický dopad těchto vzájemně propojených procesů. Nezanedbatelná část duševního potenciálu obyvatel by zůstala nevyužita, zdravý rozvoj jedinců by byl ohrožen.

Jednotlivé státy by se neměly zříkat odpovědnosti za veřejnou sféru a ztrácet zdroje pro její řízení a zajišťování. Zodpovědný přístup k procesu globalizace znamená vnímat existující rizika a hledat cesty, jak zabránit nežádoucím a pro společnost nebezpečným ztrátám. Žel, současná ideologie nejsilnější části světa straní nadnárodním společnostem, s jejichž působením odliv prostředků na veřejné výdaje souvisívá. Vědomí lokální příslušnosti (k místu, oblasti, národu, státu) je potlačováno, a tím upadá i zájem o ty činnosti a procesy, jejichž dopad přesahuje jednotlivce, resp. rodinu.

Je možné si představit, že proces globalizace povede i k jakési globální legislativě, a snad i k vědomí přináležitosti ke “globální vesnici”. Je to však velice nereálné a fungování takovéhoto systému by bylo jistě značně neefektivní. Sotva si lze představit zapracování rozmanitosti kulturních, přírodních, ekonomických a dalších podmínek a s nimi souvisejících rozmanitostí stylu života, hodnot a nároků. Současné rozdělení světa do států asi není optimální pro zajišťování veřejné sféry. Delegování různých funkcí nižším jednotkám je jistě mnohdy možné a žádoucí. Nicméně existence respektovaných hranic mezi státy (žel, tohoto respektu rychle ubývá) umožňuje vytvářet a řídit zdroje pro veřejné výdaje. Pasivně přijímat globalizací vyvolané oslabování role států, aniž by byla vytvářena nějaká adekvátní náhrada pro řízení veřejné sféry, je hazardem. Může to vést k ztrátám, jež si sotva umíme představit. A mezi vážně ohrožené oblasti patří výchova a vzdělávání. Nedávejme rozvoj osobností mladých lidí a i těch, jež život teprve čeká, v sázku liberální (ani nějaké jiné) ideologii. Neriskujme tak budoucnost naší (české, středoevropské, evropské, ...) společnosti.


Jiří Nečas

Poznámka. Uvedené zamyšlení má upozornit na některé souvislosti, o nichž se v úvahách o globalizaci poměrně málo hovořívá. Nečiní si žádné nároky na úplnost či ucelenost a používá zjednodušující optiku; k dané problematikou se těsně váže řada dalších témat, která by zasloužila samostatnou pozornost.

Jiří Nečas (1944) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu, nyní pracuje jako programátor a je laickým kazatelem v Českobratrské církvi evangelické, členem výboru Ekologické sekce České křesťanské akademie a členem Společnosti pro trvale udržitelný život.

 Téma Autor  Datum
 Nezakrníme vinou globalizace?  
Jiří Nečas


Příspěvky porušující zákony ČR nebo podněcující k násilí, rasové či třídní nenávisti bez milosti mažeme.
 Odpovědět na tento příspěvek
 Vaše jméno:
 Váš e-mail:
 Nadpis:
Zasílat příspěvky této diskuse na výše uvedenou adresu.
    

Globalizace a moc
Milan Valach

Česko jako fikce?/Kdy skončí globalizace?
Martin Kuška

Josep F. Mária i Serrano: Globalizace
Jiří Nečas

Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak
Mesfin Gedlu

Co je to globalizace
Ivan Rynda

COLIN HINES: Lokalizace čili nástin alternativy ke globalizaci
Jakub Patočka

Kontrasty globalizace
Karel Špindler

Je globalizace mezinárodní korupce?
Rick Fencl

Zprávy o policejním násilí: svědectví, věrohodnost, odpovědnost
Jakub Patočka

Buďte na nás přísnější, žádají Češi svou policii
Tomáš Pecina

Globální problémy nelze popírat!
Jan Borovička

Zprávy z Prahy
Michaela Valentová

Ideodiverzní centrály Stanislava Grosse
Štěpán Kotrba

Pražský začátek podzimu
Jiří Nečas

Násilí odsuzujeme, kritiky a protestů se nevzdáme
Jan Beránek

Zástupci NGO společnou řeč s finančníky nenašli
Kateřina Lišková

Systémové poruchy "primitivní" ekonomie
Petr Ježek

Globalizace jako výzva
Lubomír Mlčoch

Odpusťte dluhy nejchudších
Jiří Silný

Pijavici na vegetariána nepředěláš
Jan Křeček

Světové bance jde o „vyšší kvalitu života“
Mats Karlsson

Diskuse o globalizaci v době Výročních zasedání MMF a SB
Zdeněk Hrubý

Křesťanská civilizace a globalizace
Jan Borovička

Globalizace omezuje demokracii
Jan Keller

Je člověk bůh?
Marie Haisová

Ženy a globalizace
Eva Hauserová

Jiná zpráva o Světové bance
Pavel Přibyl

Nezakrníme vinou globalizace?
Jiří Nečas

Upírat části lidstva podíl na prospěchu z globalizace je ostudné
Kofi Annan

Protesty proti globalizaci
Viktor Piorecký

K čemu by mohl být MMF?
Erazim Kohák

K problému globalizace
Petr Kužvart

Vítejte v éře globalizace
Pavel Nováček



webdesign a publikační systém:

ECONNECT
Českomalínská 23
160 00 Praha 6
Tel.: 02/2431 1780
Fax: 02/2431 7892
Web:
www.ecn.cz
E-mail:
globalizace@ecn.cz