Autor: Pavel Korensky
Datum:
Vazeny pane Savicky,
mozna, ze jsem to o te hlouposti formuloval ponekud nepresne.
Historicky vznikl cely problem dluhu tretich zemi asi nasledujicim zpusobem:
Bohate staty prostrednictvim bank pujcily velike penize rozvojovym zemim ze dvou duvodu. Prvnim duvodem byl pocit provineni vuci byvalym koloniim a druhym duvodem byl pochopitelne vyhled budoucich zisku.
Prvni duvod ponechme pro zjednoduseni stranou, nema smysl debatovat o tom, zda byl pocit viny opravneny, nebo zda by pro obyvatele zemi tretiho sveta nebylo lepsi, kdyby se kolonialni system udrzel.
Takze se podivejme na druhy duvod. Banky (resp. investori, jejichz kapital byl bankami pouzit) chteli pochopitelne vydelat penize. Jenze se bohuzel trochu spletli, nebot jejich odhady byly zalozene na tom, jak zeme tretiho sveta fungovaly v dobe kolonii. V dobe kolonii byly jednotlive zeme tretiho sveta alespon jakztakz fungujici, podniky (nebo tezba, zemedelska produkce atd.) byly vedeny lidmi, kteri to umeli a domorode obyvatelstvo bylo prinuceno alespon k nejake praci. V takove situaci mohly byt uvery a investice do kolonii velmi ziskove a ve svem vysledku vest k celkovemu zlepseni situace v zemich tretiho sveta.
Ovsem tato situace v dobe, kdy byly ucineny pujcky, jiz v zemich tretiho sveta neexistovala. Takze penize zmizely castecne v kapsach chamtivych domorodych nacelniku, castecne byly prosustrovany v neustalych valkach, at jiz mezi kmeny nebo mezi jednotlivymi staty. Ve vetsine techto zemi se po skonceni kolonialniho obdobi zhroutil i zbytek jakztakz fungujici ekonomiky, nebot je znamy fakt, ze cim lide ziji bliz k rovniku, tim mene pracuji. Je to logicke, tisice let se lide v tech zemich vyvijeli spis jako sberaci a lovci nebo maximalne zemedelci. Pojem tvrde prace, jak ji zname z Evropy, USA nebo Japonska je temto lidem naprosto cizi. V mnohem mensi mire je to videt jiz v Evrope, ve statech jako jsou Recko, Spanelsko nebo jizni cast Italie.
Takze celkovy vysledek byl, ze zeme tretiho sveta utratili penize a jejich zhuntovane hospodarstvi nestaci ani na splaceni uroku.
Tok penez sice jeste porad smeruje do bohatych zemi, ale ani na splaceni tech uroku to nestaci. Takze v soucasne situaci je skutecne hloupe pujcovat jim dalsi penize. Pokud nektere banky v uverech dal pokracuji, pak jen proto, ze doufaji, ze se stane nejaka prevratna zmena (napr. obnova kolonialniho systemu) nebo zazrak a pujcene penize se vrati. Celkem vzato si to mohou dovolit, protoze FAKTICKY se penize vetsinou jiz vratily zpet do ekonomiky vyspelych statu. Kde myslite, ze ukladaji svoje penize diktatori a kmenovy nacelnici chudych zemi ? A kde se vyrabeji zbrane, ktere zeme tretiho sveta kupovaly a kupuji ?
A jeste jedna mala uvaha, mimo ramec nasi debaty. Vite co me nejvic zarazi, kdyz ctu nebo slysim uvahy vetsiny takzvanych odpurcu ekonomicke globalizace ? Totalni nepochopeni toho jak funguje ekonomika. Nekdy mam dojem, ze nekteri antiglobalizatori si pod pojmem penize vybavuji akorat to, ze se nekde tisknou a da se jimi platit v obchode. Zrovna vcera jsem se rozesmal, kdyz jsem v TV videl zaber jedne antiglobalistky s transparentem "Zdanit spekulativni kapital", coz je blbost obzvlaste zdarila. Docela rad bych vedel, zda mela ona divenka vubec poneti o tom co je to spekulativni kapital. Asi ne, nebot jinak by vedela, ze kapital nelze zdanit (resp. lze, ale z makroekonomickeho hlediska to nema smysl).
Takze pro vsechny komunisty, socialisty, anti-ekono-globalisty a podobne nabozenske blouznivce:
Penize nevznikaji a nezanikaji samy od sebe. Penize jsou pouze symbolem vyjadrujicim jine hodnoty, ktere stoji za nimi, jako je zbozi, sluzby nebo naroky (napr. pozemky). Ten, kdo nic nema nebo neprodukuje, nemuze mit penize. To je fakt, se kterym zadna ideologie nic neudela a zadne prerozdelovani tento fakt nezrusi.
Chuda zeme je chuda proto, ze nic neprodukuje a nevytvari zadne hodnoty.
|
|
zrušit (100)
