| Výsledek minulých anket |
SB a MMF by se měly
 zrušit (100)
změnit se od základu (125)
změnit svoji politiku (48)
změnit management (1)
zůstat takové, jaké jsou (173)
|
Považujete nápad uspořádat v Praze vyroční zasedání SB a MMF za
skvělý (115)
dobrý (27)
normální (38)
hloupý (38)
škodlivý (120)
|
|
|
| K čemu by mohl být MMF? |
Autor: Erazim Kohák
Datum:
Být pro - či proti - globalizaci mi připadá jako nedorozumění. Globalizace ve smyslu rostoucí propojenosti světa v následku změn komunikační a dopravní techniky je prostě skutečnost, se kterou potřebujeme počítat. Podobně nástroje globální úpravy vzájemných vztahů představují prostě potřebu, kterou je třeba tak či onak naplnit. Být pro - či proti - Mezinárodnímu měnovému fondu [IMF] nebo Světové obchodní organizaci [WTO] mi zas připadá jako nedorozumění. Být pro - či proti - má smysl jen ve vztahu k politice, kterou tyto instituce ve vztahu ke globalizaci sledují.
Tu pak je řada důvodů být co nejvýrazněji proti. Každé odstranění zábran mezi jedinci i skupinami nevyhnutelně představuje (především) příležitost pro silnější a (především) ohrožení pro slabší. Jednoznačný příklad je kolonizace Ameriky. Když s pokroky v mořeplavbě přestal být oceán zábranou mezi Evropou a Amerikou, vytvořila se celá řada příležitostí (a jen okrajové ohrožení) pro podstatně silnější Evropany. Pro původní obyvatele Ameriky, v mnohém slabší, to přestavovalo smrtelné ohrožení (a jen okrajově příležitost). Tragedie původních obyvatel pramení z toho, že Evropané se ani nepokoušeli nahradit přirozené zábrany a vnutili původním obyvatelům pravidla výhodná pro Evropu.
Dnes se nacházíme v podobné situaci. Vzhledem k rozvoji dopravy a dorozumívání (čili globalizaci) odlehlost už nepředstavuje ochranu. Zároveň mezi privilegovanými a bědnými částmi světa neexistuje ani přibližná rovnost. Odstraněním zábran mezi světovým výrobcem černé limonády a sodovkárnou v českém okresním městě nevzniká volné soutěžení. Globální limonádový gigant prostě převálcuje místního výrobce. Místní spotřebitelé pak budou pár haléřů z každé sklenice limonády platit globálnímu gigantu. Rozplynou se pracovní příležitosti ve výrobě, zbudou jen okrajová místa v prodeji. Bohatí budou bohatnout a bědní chudnout až do zhroucení nebo výbuchu. Ekonomický imperialismus je nevyhnutelným následkem globalizace, pokud ji přenecháme neviditelné ruce.
To je hlavní důvod, proč je tak naléhavě třeba stavět se proti současné politice IMF a WTO. Obě organizace by mohly představovat užitečné nástroje k řešení problémů globalizace. Zatím se je však ani nepokoušejí řešit. Nesnaží se vytvořit pravidla, která by pro přechodnou dobu ochránila slabší složky světového společenství, včetně bezbranného životního prostředí, a přispěla k postupnému vyrovnávání. Naopak, odstraňují i to málo, co zbývá z přirozené ochrany a podporují polarizaci, bohatnutí bohatých a zbídačení bědných, zas včetně životního prostředí.
Problém je filosofický stejně jako ekonomický. Jak IMF, tak WTO vychází z představy, kterou neoliberální ekonomové sdílí s marxisty, že prý sociální a ekonomické ohledy jsou nezbytným předpokladem trvale udržitelné ekonomiky. IMF a WTO potřebují obrat o sto osmdesát stupňů, jak ostatně naznačuje i prezident Clinton. Za to je třeba demonstrovat: za sociální a ekologickou odpovědnost, proti ekonomickému imperialismu, ať už je provádí kdokoliv. Včetně IMF a WTO.
Erazim Kohák je profesorem filosofie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
|
|
| Téma |
Autor |
Datum |
  |
K čemu by mohl být MMF? |
|
Erazim Kohák |
|
|
Dalibor Šrámek |
|
|
Jakub Kašpar |
|
|
Petr Ježek |
|
|
Vlado Rihák |
|
|
Dalibor Šrámek |
|
|
Kamil Dubský |
|
|
Petr Ježek |
|
|
Vaclav Kucera |
|
|
Rozen Hrozen |
|
|
Štěpán Mairovský |
|
 |
Příspěvky porušující zákony ČR nebo podněcující k násilí, rasové či třídní nenávisti bez milosti mažeme. |
|
|
|
|
