| Vítejte v éře globalizace |
Autor: RNDr. Pavel Nováček
Datum:
Moji prarodiče možná během svého života vůbec neopustili Českomoravskou vrchovinu. Můj otec pracoval nějaký čas na severní Moravě a svými sourozenci byl vnímán jako někdo, kdo "odešel do světa" a později se vrátil. Já jsem pracoval pět let na Slovensku a po roce 1989 jsem pracovně nebo soukromě navštívil země na čtyřech kontinentech.
Ještě před několika desetiletími se nám zdála planeta Země, ale také moře či atmosféra nekonečně velké. Teprve lety do vesmíru přinesly zásadní zlom. Uviděli jsme planetu jako vesmírný člun, plující nekonečným oceánem vesmíru a biosféru jako nepatrnou slupku obepínající planetu, která obsahuje život. Jen o pouhá tři desetiletí později rozvoj počítačů a Internetu umožnil nejen Zemi vidět a poznávat, ale také komunikovat v reálném čase s kýmkoliv kdekoliv. Svět se zásadně zmenšil, stal se "globální vesnicí". Zde ale nastal zásadní problém. V tradiční vesnici žije několik set obyvatel a ti se dobře a osobně znají. Není však v možnostech člověka znát se osobně a komunikovat se šesti miliardami lidí.
Protože jsem na začátku globalizace, máme strach z neznáma - z odlišných kultur i jednotlivců i z institucí, které by snad mohly a chtěly naše životy příliš ovlivňovat. Tento strach z neznáma, které navíc přišlo příliš rychle, je, myslím, hlavním motivem protestů proti globalizaci.
Globalizace je velmi často používané slovo, ale s velmi nevyjasněným významem, pod kterým si lidé mohou představovat velmi různé procesy. Není divu, že si pak nerozumějí.
Globalizace především nemá jen ekonomický rozměr. Netýká se tedy pouze působení nadnárodních korporací, Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, o kterých se nejvíce mluví. Globalizace se dotýká zásadně kulturní diverzity, tedy zachování rozmanitosti civilizací, národů, etnik a kmenů. Samuel Huntington v knize Střet civilizací? Vyčleňuje devět civilizací: západní křesťanskou, konfuciánskou, japonskou, islámskou, hindskou, buddhistickou, slovansko-ortodoxní, latinsko-americkou a africkou. Tyto civilizačně-kulturní okruhy by se měly učit spolupracovat a žít na jedné malé planetě, ale budou spolu také soupeřit. Obzvláště islámská a čínská (konfuciánská) civilizace budou vzhledem k populačnímu růstu a ekonomické síle aspirovat na převzetí vůdčí role civilizace západní.
Státy si žárlivě střeží státní suverenitu a budou se velmi neochotně vzdávat části svých práv ve prospěch globálního společenství. A celé se to ještě zkomplikuje tím, že existují národy a etnika bez vlastních států - Kurdové, původní obyvatelé Ameriky, Tibeťané, domorodí obyvatele Austrálie a další. Ztráta kulturní identity jakéhokoliv kmene, etnika či národa by byla nenahraditelná, stejně jako je nenahraditelná ztráta jakéhokoliv rostlinného či živočišného druhu.
Zde se dostáváme k příkladům pozitivních aspektů globalizace. Z hlediska národních států je dnes nereálné efektivně pečovat o ekosystémy globálního významu. Pokud Brazilci ničí amazonský deštný les, který představuje plíce planety, dělají to samé, co jsme my v Evropě a v severní Americe provedli během minulých století. Chceme-li tropický deštný les chránit, musíme s dotčenými zeměmi uzavřít kontrakt a kompenzovat jim újmu. To je řešitelné pouze na globální úrovni. Narušení ozónové vrstvy a globální klimatické změny jsou další příklady z oblasti životního prostředí, které bychom mohli podrobně rozebírat.
Národní státy také nedokáží adekvátně a rychle reagovat na projevy pošlapávání lidských práv a genocidy uvnitř suverénních států. I zde tedy potřebujeme mnohem efektivnější řízení prostřednictvím reformované OSN a snad i elitní vojenskou jednotku OSN, která by byla schopna nejen udržovat mír, ale také vynutit zastavení násilí. Přestože v příštích letech budou takovéto vojenské intervence nespravedlivě selektivní (nikdo vojensky nezasáhne proti okupaci Tibetu; nikdo nepůjde vynucovat lepší postavení Kurdů vůči Turecku, členskému státu NATO), jsou nezbytné.
Nakonec i v ekonomické oblasti nutně potřebujeme vymyslet a prosadit formy globálního řízení. Na světě dnes působí přes čtyřicet tisíc silných nadnárodních korporací. Samotný General Motors má větší ekonomickou výkonnost, než celá Belgie, firma Volkswagen vykazuje větší ekonomický produkt, než Česká republika (pomíjím srovnání s mizivou ekonomickou silou většiny rozvojových zemí, např. států subsaharské Afriky). Tyto korporace nemají protihráče, kteří by byli schopni korigovat jejich chování. Pokud jsou v jedné zemi přijata přísná zákonná opatření na ochranu životního prostředí, přesune korporace provozy jinam, kde přísná pravidla neplatí. Pokud je daňové zatížení někde vysoké ve prospěch sociálního státu, není problém přesunout sídlo firmy do některého z daňových rájů. Rozvíjející se státy jako Filipíny, Malajsie, ale také země střední Evropy nahánějí kvůli přílivu zahraničního kapitálu a zaměstnanosti tyto silné hráče a vytvářejí jim co nejlepší podmínky (daňové prázdniny apod.). ale to jen prohlubuje propast, dělící nás od chudých a nestabilních států, kde se neinvestuje prakticky vůbec a celé regiony pak "padají přes okraj planety".
Slova Járy Cimrmana, s globalizací můžeme nesouhlasit, můžeme proti ní protestovat, ale to je asi tak všechno, co můžeme dělat. Pokud už tedy je globalizace realitou, měli bychom se pokusit reagovat aktivně a globalizaci transformovat v efektivní globální řízení. Může k tomu napomoci i jednání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu v Praze. Avšak nejen samotné jednání, ale i doprovodné akce nevládních organizací. Jednak to snad přispěje k větší gramotnosti obyvatel české kotliny, týkající se dění ve světě, jednak protestní akce, podaří-li se dodržet princip nenásilí, mohou dostat světové finančníky, ekonomy i politiky pod tlak a přimět je k tomu, aby k dosud živelnému procesu globalizace vytvořili a prosazovali jasná pravidla, která dají šanci na rozvoj a důstojné podmínky k životu všem.
RNDr. Pavel Nováček (*1961) ekolog, vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, nyní je vedoucím Centra intredisciplinárních studií UP a věnuje se trvale udržitelnému rozvoji. Publikoval: Křižovatky budoucnosti (1999), Chválí Tě sestra Země (1998) a jako spoluautor: Ohrožená planeta na prahu 21. století (1998), Strategie udržitelného rozvoje (1996), Šok z prosperity (1995) a Ohrožená planeta (1994).
|
|
| Téma |
Autor |
Datum |
  |
Vítejte v éře globalizace |
|
RNDr. Pavel Nováček |
|
|
Rick Fencl |
|
 |
Příspěvky porušující zákony ČR nebo podněcující k násilí, rasové či třídní nenávisti bez milosti mažeme. |
|
|
zrušit (100)
