Praha 26.-28. září 2000 Home Page Econnect
Diskuse - Praha 2000 - Výběr z tisku - Další zdroje - Akce - Tiskové zprávy - Video archiv - Kontakt
Konference Václava Havla živě na Internetu


Globalizace (1999-2000)
Globalizace (vše)
MMF (2000)
MMF (vše)
WTO
MAI

Pražské demonstrace proti MMF a SB
plně podporuji
(361)
podporuji jejich nenásilnou formu
(518)
jsou legitimní, ale nepodporuji je
(105)
ať se konají mimo osídlená území
(50)
všechny demonstranty bych postřílel(a)
(308)


Výsledek minulých anket
SB a MMF by se měly
  zrušit (100)
  změnit se od základu (125)
  změnit svoji politiku (48)
  změnit management (1)
  zůstat takové, jaké jsou (173)
Považujete nápad uspořádat v Praze vyroční zasedání SB a MMF za
  skvělý (115)
  dobrý (27)
  normální (38)
  hloupý (38)
  škodlivý (120)


Mediální partneři:

Respekt

Ekonom

Literární noviny

Právo

 Josep F. Mária i Serrano: Globalizace
Autor: Jiří Nečas
Datum:   

Recenze

Na internetových stránkách barcelonské organizace Cristianisme i Justícia (Křesťanství a spravedlnost) můžeme najít mnoho zajímavých textů (katalánsky, španělsky a většinou též anglicky), které z křesťanského hlediska reflektují aktuální sociální, politické a ekonomické otázky. V nejnovějším (psáno 16.2.01) 103. sešitě teolog a ekonom JOSEP F. MARIA I SERRANO se na globalizaci dívá z různých stran a všímá si jak kladů, tak záporů tohoto výrazného procesu. V úvodu charakterizuje globalizaci jako proces vzájemného finančního, ekonomického, sociálního, politického a kulturního propojování, akcelerovaný levnou dopravou a rozvojem informačních technologií a podpořený vítězstvím kapitalismu v roce 1989. Vlastní text je pak rozdělen do čtyř kapitol, které se postupně věnují (1) technicko-ekonomické globalizaci, (2) sociopolitické globalizaci, (3) kulturní globalizaci a (4) obecným otázkám globalizace, zvláště pak její "vládě".

Technicko-ekonomická globalizace je především důsledkem prudkého rozvoje informačních technologií, který autor dokumentuje konkrétními čísly a který se týká nejen technologií samých, nýbrž zasahuje i do světa práce (např. značné zhoršení podmínek pro činnost odborů) a do funkce a pohybu kapitálu. Ekonomická globalizace se opírá o západní model ekonomického růstu, který svými negativními dopady na životní prostředí a všeobecným ignorováním fyzických mezí odporuje požadavku trvalé udržitelnosti. Měnící se ekonomické vztahy vedou k oslabení role státu. Jejich alarmujícím důsledkem je růst disproporce mezi bohatými a chudými.

Sociopolitickou globalizaci urychlilo vítězství kapitalismu symbolizované pádem berlínské zdi. Pro nás, kdo žijeme uvnitř změnami dotčeného geopolitického prostoru, je zajímavé sledovat popis pohledu z vnějšku. Nosné ideje pohybu v závěru osmdesátých let autor vidí ve svobodě, demokracii a lidských právech. Jako hlavní protagonisty uvádí Michaila Gorbačova, Borise Jelcina, Lecha Walęsu a Václava Havla spolu se Solidaritou a Chartou 77. Zdůrazňuje, jak významnou roli v tomto procesu sehrály na jedné straně technické, ekonomické a kulturní faktory, na straně druhé pak rozpad SSSR. Na pádu železné opony se tedy podílí i kulturní globalizace.

Autor si všímá složitých poměrů, které probíhající globalizace vyvolává v málo rozvinutých zemích (países subdesarrolados). Jako jakási sebeobrana kulturní svébytnosti se zde v mnoha případech, zejména v islámských oblastech, šíří fundamentalismus. Západní země však tím, že odmítají dialog a prosazují svou pravdu, své hodnoty a svůj způsob života, uplatňují rovněž fundamentalismus, byť svůj, odlišný od předešlého a (viděno z naší strany) mnohem "sympatičtější".

Velký problém vidí autor v bohatnutí bohatých a chudnutí chudých, mezi nimiž si zvláště všímá marginalizovaných a posléze vyloučených ze společnosti (excluídos). Ti nejednou jediné řešení své zoufalé životní situace vidí v přijetí podílu na ilegálních aktivitách, nejčastěji na obchodu s drogami.

Důležitými faktory kulturní globalizace jsou televize a internet. Autor nezpochybňuje jejich úlohu jako významných informačních zdrojů, nicméně varuje před možným nadměrným vlivem těchto prvků virtuální kultury a před vytvářením virtuálních vztahů. Přílišné spojení s virtuální realitou vede k nerozlišování reality a fikce a k nezdravé životní pasivitě.

Velice důrazně autor varuje před "kulturou globálního konzumismu". Snaha reklamou svádět zákazníka, aby pociťoval neodolatelnou touhu dané zboží koupit nezávisle na své potřebě, a jí působené narušení vnímání hodnot není ničím novým; dnes však je reklama vytvářena v celosvětovém měřítku; využívá přitom nabídky "zábavního průmyslu" (televize, kino, video, obrázkové časopisy), produkujícího především v USA a majícího ambice se značnou mírou podílet na "globální kultuře", která hrozí kulturní homogenizací světa politicky a ekonomicky již značně zhomogenizovaného.

Široké kontakty se světem umožněné internetem mohou sehrát pozitivní roli ve výchově mladých lidí, kteří si tak mohou hlouběji uvědomit svou přináležitost k světu jako celku. Nadměrné používání virtuálních prostředků však může oslabit proces socializace. Mladý člověk k svému rozvoji potřebuje přijímat informace, avšak také je potřebuje v klidu a soustředění zpracovávat, aby mohl vytvářet své vlastní ideje a projekty. Musí si umět vybírat, co z televize a internetu je pro něho přínosem. A musí poznat a prožít krásu a hloubku z počátku asi méně atraktivních forem trávení volného času: četby, mlčení, modlitby, podílu na společné činnosti s druhými, při níž se prohlubuje přátelství a solidarita.

V závěrečné kapitole se ukazuje, že ke globalizaci, která sama o sobě není dobrá ani špatná, se lze postavit trojím způsobem:

a) jednoznačně ji odmítnout,
b) bez výhrad ji přijmout,
c) přijmout ji a vhodně ji ovládat.

Autor se staví za poslední uvedený přístup. U těch, kdo globalizaci striktně odmítají, oceňuje, že si jsou vědomi jejích negativních důsledků, které by při živelném, neregulovaném průběhu měla, a svým postojem před nimi varují. Nepodmíněně kladně globalizaci přijímá neoliberalizmus, směřující k prohlubování sociální a ekologické nerovnováhy. Autor varuje před tímto kapitalisticky fundamentalistickým (a tím iracionálním) přístupem. Doporučuje přijmout skutečnost, že dnes máme mnohem větší možnosti komunikace než kdykoli dříve. S tím jsou spojeny nové příležitosti i nová rizika. Globalizaci v celé její šíři (technickoekonomickou, sociopolitickou, kulturní) je třeba přijímat jako proces, který může být řízen či "civilizován" tak, aby sloužil blahobytu celého světa, především však těch, kdo trpí. Určité kroky, které tomuto cíli mohou sloužit, jako např. restrukturalizovat a demokratizovat mezinárodní ekonomické instituce (Mezinárodní měnový fond, Světová banka, ...), ekologicky a fiskálně regulovat přepravní procesy, prominout dluh chudých zemí (který je důsledkem nespravedlivého uspořádání světové ekonomiky), podporovat malé a střední podniky, angažovat se na mezinárodním poli v oblastech obrany lidských práv, redistribuce výnosů, boje proti mezinárodnímu zločinu aj., posilovat sociální hnutí věnující se marginalizovaným a vyloučeným ze společnosti, jsou pak nastíněny v závěru. Velkou váhu autor přikládá mezináboženskému dialogu vycházejícímu z poznání vlastních tradic jednotlivých náboženství a umožňujícímu přijímat tvůrčím a humanizujícím způsobem nové globální podmínky - ekonomické, sociální i kulturní.

O globalizaci se dnes hodně hovoří a v okruhu potenciálních čtenářů bývá spíše démonizována. Autor ukazuje, že sama o sobě je eticky neutrální, nicméně přináší s sebou široké spektrum rizik i nadějí. Proces globalizace je výzvou, avšak nikoli k apriornímu odmítání, nýbrž k opatrnosti vůči rizikům a především k využití jejích potenciálních přínosů. J. F. Mária i Serrano se naléhavě obrací na čtenáře, aby tuto výzvu nepřeslechli, a tímto důrazem tato 103. publikace Sbírky "internetových brožur" Cristianisme i Justícia se připojuje k jejím dalším burcujícím, profétsky orientovaným textům.

Jiří Nečas


Recenzovaný text je na internetu k dispozici ve španělské (kastilské)
La Globalización
a katalánské verzi: La Globalització


 Téma Autor  Datum
 Josep F. Mária i Serrano: Globalizace  
Jiří Nečas
 RE: Josep F. Mária i Serrano: Globalizace   nový
Katerina Dolezalova  
 RE: Josep F. Mária i Serrano: Globalizace   nový
RNDr. Jiří Nečas  


Příspěvky porušující zákony ČR nebo podněcující k násilí, rasové či třídní nenávisti bez milosti mažeme.
 Odpovědět na tento příspěvek
 Vaše jméno:
 Váš e-mail:
 Nadpis:
Zasílat příspěvky této diskuse na výše uvedenou adresu.
    

Globalizace a moc
Milan Valach

Česko jako fikce?/Kdy skončí globalizace?
Martin Kuška

Josep F. Mária i Serrano: Globalizace
Jiří Nečas

Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak
Mesfin Gedlu

Co je to globalizace
Ivan Rynda

COLIN HINES: Lokalizace čili nástin alternativy ke globalizaci
Jakub Patočka

Kontrasty globalizace
Karel Špindler

Je globalizace mezinárodní korupce?
Rick Fencl

Zprávy o policejním násilí: svědectví, věrohodnost, odpovědnost
Jakub Patočka

Buďte na nás přísnější, žádají Češi svou policii
Tomáš Pecina

Globální problémy nelze popírat!
Jan Borovička

Zprávy z Prahy
Michaela Valentová

Ideodiverzní centrály Stanislava Grosse
Štěpán Kotrba

Pražský začátek podzimu
Jiří Nečas

Násilí odsuzujeme, kritiky a protestů se nevzdáme
Jan Beránek

Zástupci NGO společnou řeč s finančníky nenašli
Kateřina Lišková

Systémové poruchy "primitivní" ekonomie
Petr Ježek

Globalizace jako výzva
Lubomír Mlčoch

Odpusťte dluhy nejchudších
Jiří Silný

Pijavici na vegetariána nepředěláš
Jan Křeček

Světové bance jde o „vyšší kvalitu života“
Mats Karlsson

Diskuse o globalizaci v době Výročních zasedání MMF a SB
Zdeněk Hrubý

Křesťanská civilizace a globalizace
Jan Borovička

Globalizace omezuje demokracii
Jan Keller

Je člověk bůh?
Marie Haisová

Ženy a globalizace
Eva Hauserová

Jiná zpráva o Světové bance
Pavel Přibyl

Nezakrníme vinou globalizace?
Jiří Nečas

Upírat části lidstva podíl na prospěchu z globalizace je ostudné
Kofi Annan

Protesty proti globalizaci
Viktor Piorecký

K čemu by mohl být MMF?
Erazim Kohák

K problému globalizace
Petr Kužvart

Vítejte v éře globalizace
Pavel Nováček



webdesign a publikační systém:

ECONNECT
Českomalínská 23
160 00 Praha 6
Tel.: 02/2431 1780
Fax: 02/2431 7892
Web:
www.ecn.cz
E-mail:
globalizace@ecn.cz