Praha 26.-28. září 2000 Home Page Econnect
Diskuse - Praha 2000 - Výběr z tisku - Další zdroje - Akce - Tiskové zprávy - Video archiv - Kontakt
Konference Václava Havla živě na Internetu


Globalizace (1999-2000)
Globalizace (vše)
MMF (2000)
MMF (vše)
WTO
MAI

Pražské demonstrace proti MMF a SB
plně podporuji
(361)
podporuji jejich nenásilnou formu
(518)
jsou legitimní, ale nepodporuji je
(105)
ať se konají mimo osídlená území
(50)
všechny demonstranty bych postřílel(a)
(308)


Výsledek minulých anket
SB a MMF by se měly
  zrušit (100)
  změnit se od základu (125)
  změnit svoji politiku (48)
  změnit management (1)
  zůstat takové, jaké jsou (173)
Považujete nápad uspořádat v Praze vyroční zasedání SB a MMF za
  skvělý (115)
  dobrý (27)
  normální (38)
  hloupý (38)
  škodlivý (120)


Mediální partneři:

Respekt

Ekonom

Literární noviny

Právo

 Globalizace a moc
Autor: Milan Valach
Datum:   

Ve svém textu se chci zaměřit na jeden z aspektů globalizace, který zde dosud nebyl dostatečně zkoumán, aniž bych si ovšem činil nárok na jeho vyčerpávající analýzu. Je to otázka moci a její nové distribuce v souvislosti s globalizačními procesy.

Nejprve je však nutné jisté upřesnění. Není žádná globalizace vůbec! Globalizace neexistuje jako jakýsi neutrální soubor procesů, v jejichž důsledku dochází ke zkracování času, vzdáleností a růstu vzájemné závislosti jednotlivých regionů atd. Ve skutečnosti se jedná o proces v rozhodující míře poznamenaný nebývalou koncentrací moci na straně nadnárodních společností, a to tak velkou, že jejich moc přesahuje moc většiny národních vlád. Jak shodně konstatují Bauman (Globalizace) i Giddens (Třetí cesta), relativně demokraticky volené vlády jsou efektivně schopny rozhodovat o stále menším počtu stále méně významných věcí.

Jednou z možných reakcí na tuto situaci jsou pokusy o vytváření nadnárodních seskupení typu EU. Tyto struktury však vždy trpí ve větší či menší míře svou neprůhledností, nedemokratičností a někdy jsou zcela v režii právě oněch gigantických vlastnických seskupení (jako je tomu zřejmě v případě NAFTA).

Právě vliv těchto nadnárodních vlastnických skupin způsobil deformaci jinak pozitivního rozvoje lidské spolupráce. Rozhodující vliv jejich zájmů je pak příčinou toho, že celému procesu dominuje maximalizace okamžitého zisku, a to bez ohledu na ekologické a lidské dopady jejich činnosti. Mluvíme-li tedy o globalizaci, hovoříme o té její podobě, kterou dnes reálně má. A ta je taková, že má primárně sloužit vydělávání co největšího balíku peněz pro co nejmenší počet lidí – to je ona maximalizace zisku. Pokud se vůbec někdy prosadí ohledy na zájmy veřejnosti a ochranu přírody, je tomu tak jen tehdy, jsou-li prosazeny dostatečně výrazným a houževnatým odporem ze strany postižených občanů.

V České republice by za příklad takto účinného odporu veřejnosti mohl sloužit případ Kašperských hor. Zde jen díky nezlomnému odporu místních obyvatel nebyla zahájena rozsáhlá těžba zlata s katastrofálními následky pro celou místní krajinu. Příkladem z poslední doby je pak občany iniciované referendum v Šilheřovicích, které zamítlo výstavbu tovární haly na zelené louce, a to ve prospěch rozvoje turistického ruchu. Na světové úrovni uvádí množství příkladů Al Gore ve své již u nás podruhé vydané knize „Země na misce vah“.

Ještě tedy jednou. Mluvíme-li o globalizaci, musíme si vždy ujasnit, jestli máme na mysli abstrakci ekonomického a kulturního propojování a vzájemného ovlivňování lidstva, nebo reálné procesy globalizace takové, jaké probíhají kolem nás.

Je ovšem lidskou přirozeností překračovat hranice lokálního společenství, a to ať již z důvodů ekonomického prospěchu, nebo ze zvědavosti a touhy po poznání. Dělali to naši předkové, ti evropští i ti afričtí, kteří jsou společní všem lidem, děláme to i my nyní. Takto vzniklá vzájemná závislost dosáhla nyní takového stupně, že bez katastrofy nepředstavitelných rozměrů, při níž by zahynula drtivá většina lidstva, není návrat k životu v malých skupinách kočujících východoafrickou savanou možný. Zkusme si jen na chvíli představit opravdu dílčí změnu, jakou by například mohlo být zastavení mezinárodního obchodu s kávou a její důsledky pro tisíce místních chudých dělníků, kteří jsou na ní existenčně závislí.

Avšak nevěřím, že tento obchod a tato globalizace musí mít zrovna takovou podobu, jakou nyní má. Není lidskou přirozeností mít jen jeden cíl – peníze, a to za každou cenu. Nevěřím, že mezinárodní vztahy nemohou mít jinou podobu, než je diktát silných slabým a že naší jedinou perspektivou jsou další závody ve zbrojení, které právě zahájil p. Bush. Nevěřím, že můj šálek kávy musí být produkován za cenu mizerných mezd někde v Kolumbii či Brazílii.

Všechny hromadící se a narůstající rozpory globalizace lze tedy pochopit také jako výzvu, jako signál k hledání cesty k novému typu společenského systému. Jsem dalek nějakého utopismu ve smyslu detailních konstrukcí ideální společnosti. Ostatně žádná společnost není a nebude ideální. Tak zatím nemám v kapse použitelný návod na zrušení nadnárodních společností, a žádný takový jsem ani nikde nečetl. Ale například již zmíněný Giddens ve své nedávno u nás vyšlé knize „Třetí cesta“, píše o mezinárodní regulaci spekulativního kapitálu, ke které je ovšem třeba dostatečná politická vůle. Toto není skok do ráje, to je jen jeden z dílčích návrhů, ale je to reálný a v dohledné době realizovatelný krok.

Kde však hledat onu „politickou vůli“? Především tam, kde vyjadřuje nějaký zájem. Kdo tedy má zájem na demokratičtější a spravedlivější podobě světového uspořádání? Odpověď je, že ten, kdo z toho bude mít největší prospěch. Tímto subjektem je v zásadě veřejnost v širokém smyslu tohoto slova, to jsou ti občané, kteří nejsou držitelem privilegovaného přístupu k moci a majetku, kteří nevlastní kontrolní balíky akcií velkých společností. To oni sehráli důležitou roli při ochraně přírody v Kašperských horách a na mnoha jiných místech tohoto světa.

Vyjádření jejich zájmu v podobě politické vůle ale není jednoduchý proces. Zmiňme zde jen problematičnost vztahu mezi voliči a poslanci v současném systému zastupitelské demokracie. Slabost a často nefunkčnost této vazby se ještě zdůrazňuje při vytváření velkých celků, jakým je například již zmíněná EU. Na druhé straně se ale bez takovýchto celků v globalizujícím se světě neobejdeme. A tady máme jednu z výzev globalizace na níž můžeme hledat odpověď v zesílení kontroly voličů nad jejich zástupci i v přenesení mnoha pravomocí místním komunitám (nezaměňovat s místními zastupiteli!). Konkrétně se to již v diskusích evropských občanských iniciativ upřesňuje jako požadavek na uzákonění práva na iniciativu (práva na vyvolání referenda) a závazné referendum (nikoliv tedy jen konzultativní), a to na místní i celostátní úrovni. Obecně lze tento trend zobecnit jako snahu o zavedení maximálně možného počtu metod přímé demokracie do stávajícího systému demokracie zastupitelské, a tím jej transformovat v demokracii polopřímou (Toffler).

Je to opět jen jeden z dílčích kroků, žádný skok do ideální říše snů. Ale je to krok již nyní realizovatelný a realizovaný, je to to, co je již nyní na dosah.

Jak napsal Giddens: „Mějme odvahu experimentovat s demokracií.“ Tato doba je svou novostí již sama o sobě experimentem.

Milan Valach

Milan Valach (1956) je filozof. Přednáší na PdF MU v Brně, je autorem knihy: „Svět na předělu. Studie o krizi současné společnosti.“ Doplněk, Brno 2000.

 Téma Autor  Datum
 Globalizace a moc  
Milan Valach
 RE: Globalizace a moc   nový
Marek Kvapil  
 RE: Globalizace a moc   nový
Daniel Jašš  
 RE: Globalizace a moc   nový
Marian Nevrly  
 RE: Globalizace a moc   nový
Wolf  
 EKOLOGICKÁ CHARTA 2003 SR.   nový
Peter Polák  
 TRH FUNGUJE!   nový
Petr Stolle jr.  
 návrh řešení   nový
petr czasch  
 RE: Globalizace a moc   nový
Xavon  
 RE: Globalizace a moc   nový
environmental  
 RE: Globalizace a moc   nový
Táňa  
 RE: Globalizace a moc   nový
x  
 RE: Globalizace a moc   nový
Karel Novák  
 RE: test   nový
honza  


Příspěvky porušující zákony ČR nebo podněcující k násilí, rasové či třídní nenávisti bez milosti mažeme.
 Odpovědět na tento příspěvek
 Vaše jméno:
 Váš e-mail:
 Nadpis:
Zasílat příspěvky této diskuse na výše uvedenou adresu.
    

Globalizace a moc
Milan Valach

Česko jako fikce?/Kdy skončí globalizace?
Martin Kuška

Josep F. Mária i Serrano: Globalizace
Jiří Nečas

Koloniální dějiny Afriky, trochu jinak
Mesfin Gedlu

Co je to globalizace
Ivan Rynda

COLIN HINES: Lokalizace čili nástin alternativy ke globalizaci
Jakub Patočka

Kontrasty globalizace
Karel Špindler

Je globalizace mezinárodní korupce?
Rick Fencl

Zprávy o policejním násilí: svědectví, věrohodnost, odpovědnost
Jakub Patočka

Buďte na nás přísnější, žádají Češi svou policii
Tomáš Pecina

Globální problémy nelze popírat!
Jan Borovička

Zprávy z Prahy
Michaela Valentová

Ideodiverzní centrály Stanislava Grosse
Štěpán Kotrba

Pražský začátek podzimu
Jiří Nečas

Násilí odsuzujeme, kritiky a protestů se nevzdáme
Jan Beránek

Zástupci NGO společnou řeč s finančníky nenašli
Kateřina Lišková

Systémové poruchy "primitivní" ekonomie
Petr Ježek

Globalizace jako výzva
Lubomír Mlčoch

Odpusťte dluhy nejchudších
Jiří Silný

Pijavici na vegetariána nepředěláš
Jan Křeček

Světové bance jde o „vyšší kvalitu života“
Mats Karlsson

Diskuse o globalizaci v době Výročních zasedání MMF a SB
Zdeněk Hrubý

Křesťanská civilizace a globalizace
Jan Borovička

Globalizace omezuje demokracii
Jan Keller

Je člověk bůh?
Marie Haisová

Ženy a globalizace
Eva Hauserová

Jiná zpráva o Světové bance
Pavel Přibyl

Nezakrníme vinou globalizace?
Jiří Nečas

Upírat části lidstva podíl na prospěchu z globalizace je ostudné
Kofi Annan

Protesty proti globalizaci
Viktor Piorecký

K čemu by mohl být MMF?
Erazim Kohák

K problému globalizace
Petr Kužvart

Vítejte v éře globalizace
Pavel Nováček



webdesign a publikační systém:

ECONNECT
Českomalínská 23
160 00 Praha 6
Tel.: 02/2431 1780
Fax: 02/2431 7892
Web:
www.ecn.cz
E-mail:
globalizace@ecn.cz