3.

United Nations Millennium Report


Zpráva generálního tajemníka OSN

Executive Summary



I. Nové století, nové výzvy

Nové milénium a Miléniový summit jsou pro národy světa jedinečnou příležitostí zamyslet se nad naším společným osudem v době, kdy jsme navzájem propojeni jako nikdy dříve. Obyvatelé jednotlivých zemí od svých vedoucích představitelů očekávají, že rozpoznají aktuální problémy a budou se věnovat jejich řešení. OSN jim v tomto úsilí může pomoci, pokud budou její členové sdílet pocit odpovědnosti. Organizace spojených národů byla založena roku 1945 s cílem uvést do život nová pravidla mezinárodních vztahů a lze říci, že její činnost byla v různých oblastech víceméně úspěšná. Nyní máme příležitost změnit OSN tak, aby mohla skutečně a prokazatelně měnit k lepšímu život lidí v novém století.


II. Globalizace a způsob vládnutí

Přednosti globalizace jsou zřejmé: rychlejší růst, vyšší životní úroveň, nové příležitosti. Dochází však i k nechtěným dopadům: prospěch z globalizace je nerovnoměrně rozdělen, protože globální trh zatím není podpořen pravidly zohledňujícími sociální cíle.

V roce 1945 vytvořili zakladatelé OSN otevřený a kooperativní systém mezinárodně propojeného světa. Tento systém fungoval a umožnil zahájení globalizace. Proto dnes žijeme v globálním světě. Dokázat na tento posun reagovat je dnes hlavní výzvou, s níž se musí vedoucí představitelé světa vyrovnat.

V tomto novém světě spolu stále častěji komunikují skupiny lidí a jedinci napříč hranicemi, aniž by se na této interakci podílel stát. Zločinnost, narkotika, terorismus, znečištění, choroby, zbraně, uprchlíci a migrující obyvatelstvo: ve všech těchto případech dochází k pohybu sem a tam přes hranice států v daleko větší míře než v minulosti. Lidé se dnes cítí ohroženi i vzdálenými událostmi a jsou si více vědomi nespravedlnosti a brutality ve vzdálených zemích a očekávají, že s těmito problémy státy něco učiní. Nové technologie však také vytvářejí příležitosti k vzájemnému pochopení a spolupráci. Pokud chceme získat z globalizace to nejlepší a vyhnout se nejhoršímu, musíme se společně naučit, jak lépe vládnout.

Neznamená to nezbytně vznik jednotné světové vlády či zánik národních států. Státy je naopak nutno posílit. A tuto sílu mohou získávat jeden od druhého tím, že budou společně jednat prostřednictvím institucí založených na sdílených hodnotách a pravidlech. Tyto instituce musí reflektovat reálnou situaci naší doby včetně rozdělení moci. Musí také zprostředkovávat spolupráci mezi státy a nevládním sektorem včetně globálních obchodních společností. V mnoha případech musí být institucionální formy práce doplněny i méně formálními sítěmi, které mohou rychleji reagovat na měnící se globální priority.

Nerovnosti v distribuci bohatství v současném světě, bída v níž musí žít miliardy lidí, přetrvávání konfliktů v některých regionech a rychlé znehodnocování životního prostředí: souhra všech těchto faktorů činí současný model rozvoje neudržitelným. Jedinou možností je okamžité uplatnění nápravných opatření na základě dosažení všeobecné shody. Nedávný výzkum veřejného mínění na šesti kontinentech - dosud nejrozsáhlejší tohoto druhu - potvrdil, že taková opatření jsou přesně tím, co si lidé přejí.


III. Osvobození od nedostatku

V uplynulých padesáti letech jsme byli svědky bezprecedentních hospodářských úspěchů. Přitom je však 1,2 miliardy lidí nucena vystačit s příjmem menším než 1 americký dolar na den. Kombinace extrémní chudoby s extrémní nerovností mezi státy a často i uvnitř států je urážkou naší společné lidskosti. Má vliv i na zhoršování dalších problémů včetně konfliktů. A světová populace stále rychlým tempem roste, přičemž k nárůstu dochází především v nejchudších státech. Musíme přijmout kroky k omezení extrémní chudoby ve všech oblastech světa alespoň o polovinu do roku 2015. Lze určit několik prioritních oblastí činnosti:


IV. Osvobození od strachu

Přestože války mezi státy nejsou nyní již tak časté, vnitřní konflikty si za uplynulé desetiletí vyžádaly více než 5 milionů obětí a ještě mnohem více lidí vyhnaly z domovů. Zbraně hromadného ničení neztratily svou hrozivost. V současné době již bezpečnost nespočívá tolik v obraně území, jako spíš v obraně bezpečnosti obyvatel. Hrozba smrtících konfliktů musí být odvrácena na několika úrovních:


V. Udržitelná budoucnost

V současné době stojíme před nutností zajistit, aby budoucí generace mohly vést udržitelný život na této planetě - a zatím se nám tento úkol nedaří plnit. Vyčerpáváme bohatství náležící našim dětem, abychom tak pokryli náklady neudržitelného hospodaření. Změnit tento trend je výzvou jak pro bohaté, tak i chudé státy. Konference v Riu v roce 1992 poskytla základ a Montrealský protokol o řídnutí ozónové vrstvy byl významným krokem vpřed. V mnoha jiných oblastech se toho však děje příliš málo a příliš pozdě. Do roku 2002 musíme obnovit diskusi a připravit se na rozhodné kroky v následujících oblastech:


VI. Obnova Spojených národů

Bez silné Organizace spojených národů by bylo řešení všech těchto problémů mnohem obtížnější. Posílení Spojených národů závisí na vládách a zejména na jejich ochotě spolupracovat s ostatními - se soukromým sektorem, nevládními organizacemi a multilaterálními subjekty - při hledání konsensuálních řešení. OSN musí fungovat jako katalyzátor, stimulovat ostatní k aktivitě. Musí také plně využívat nových technologií, zejména nových možností v oblasti informačních technologií. Generální tajemník OSN doporučuje přijmout konkrétní opatření v následujících oblastech:


VII. Témata ke zvážení na Miléniovém summitu

Generální tajemník OSN určil v souladu s duchem Charty OSN šest univerzálních hodnot, které jsou pro následující století obzvlášť významné: svoboda; rovnost a solidarita; tolerance; nenásilí; respekt vůči životnímu prostředí; a sdílená odpovědnost. Generální tajemník dále vyzývá, aby byla na Summitu tisíciletí přijata řada rezolucí vycházejících z této zprávy jako důkaz ochoty jednat v zájmu těchto hodnot.