United Nations Millennium Report:
S výzvou představitelům států světa zpřístupnit prospěch z globalizace širokým vrstvám obyvatelstva předložil generální tajemník OSN Kofi Annan svůj akční plán pro 21. století, který představuje detailní program pro Miléniový summit. Plán vyzývá všechny členské státy, aby se zasazovaly o snižování chudoby a nerovnosti, zlepšení vzdělanosti, posilování bezpečnosti, omezení šíření HIV/AIDS a ochranu životního prostředí.
"V centru veškerého našeho úsilí musí být člověk," konstatoval Kofi Annan. Neexistuje žádný ušlechtilejší úkol ani větší odpovědnost než zlepšit kvalitu života mužů, žen a dětí žijících ve městech a vesnicích celého světa. Teprve až se tento úkol začne dařit, bude to důkaz, že globalizace začíná přinášet prospěch všem a že každý má možnost využívat příležitostí, které s sebou globalizace přináší.
Zpráva generálního tajemníka bude předmětem jednání zvláštního Miléniového summitu (6. až 8. září 2000), který bude ojedinělým setkáním hlav států a vlád z celého světa na úvod prvního zasedání Valného shromáždění OSN v novém tisíciletí. Zpráva "My lid Spojených národů: OSN ve 21. století" je zcela jasným vyjádřením poslání OSN po 55 letech existence a obsahuje řadu specifických cílů a iniciativ, kterými by se měli představitelé států světa zabývat.
Ústřední myšlenkou návrhů je přesvědčení, že globalizace je nesmírně významnou silou, která staví národy i jedince před jedinečné příležitosti ale i nelehké problémy. Kofi Annan ve své zprávě píše: "Prospěch plynoucí z globalizace je zřejmý: rychlejší hospodářský růst, vyšší životní úroveň, zrychlený proces zavádění inovací a šíření technologií a manažerských strategií, nové ekonomické příležitosti pro jedince i státy." Tento prospěch však, jak dále píše Kofi Annan, zůstává soustředěn v rukou relativně malého počtu států a i v jejich rámci je rozšířen nerovnoměrně. I když nyní existují "silná a důsledně uplatňovaná pravidla napomáhající rozšiřování globálních trhů," úsilí o zajištění "stejně dobře prosazovaných sociálních cílů," jako například pracovních standardů, ochrany životního prostředí, respektování lidských práv nebo snížení chudoby zatím "pokulhávají".
V důsledku toho globalizace začala přinášet i "negativní zpětný dopad." Výzva je podle Kofiho Annana jasná: "pokud se nám má podařit využít pozitivních aspektů globalizace a zvládnout její negativní účinky, musíme se naučit lépe vládnout a musíme se naučit, jak vládnout společně."
Kofi Annan připouští, že navzdory nesmírnému pokroku dosaženému za posledních padesát let jsou stále na světě miliardy lidí, kteří jsou svazováni strachem či nedostatkem. Jeho zpráva upozorňuje na to, že globalizace se zcela vyhnula Africe, kde žije velké množství chudých obyvatel světa včetně 40 milionů dětí, z nichž se do roku 2010 stanou sirotci, většinou v důsledku šíření onemocnění AIDS. Hospodářský růst je navíc slabý, úroveň obchodu a investic nízká a státní zadluženost zdrcující.
Zpráva rovněž uvádí, že méně než 10 procent veškerého výzkumu v oblasti zdravotnictví se týká zdravotních problémů více než 90 procent světové populace, takže jsou miliony lidí ponechány napospas nebezpečí chronických onemocnění nebo úmrtí v důsledku chorob, jejichž výskytu by bylo možné snadno zabránit, jako je například zápal plic, průjmová onemocnění, tuberkulóza, malárie a další.
K otázce konfliktů a mírové činnosti Kofi Annan poznamenává, že státy se musí vyrovnat se starými i novými hrozbami. Vysvětluje, že stále existuje příliš mnoho jaderných zbraní a navíc se rozšiřují lehké zbraně, které přispívají k protahování a zhoršování již probíhajících konfliktů. Dodává, že je nutné posílit mírové operace a dosáhnout lepšího zacílení sankcí tak, aby měly "mírnější dopad na nevinné obyvatelstvo" a zároveň aby účinněji postihovaly zodpovědné vůdce režimů.
Snad nejvíce znepokojující kapitola zprávy se týká životního prostředí. Kromě potřeby dosáhnout osvobození od nedostatku a strachu stojí svět podle Kofiho Annana před nutností dosáhnout třetí svobody, jejíž význam zakladatelé OSN nemohli předvídat: "svobody budoucích generací udržet svůj život na této planetě". "V zajišťování této svobody zatím selháváme," říká Kofi Annan. Po výčtu hrozeb od klimatických změn, nedostatku vody, půdní eroze, ničení lesů a vod a snižování biodiverzity vyzývá k "nové etice výkonu správy" a uplatnění "zeleného účetnictví" a aby tak byly ekologické náklady a zisky integrální částí hospodářského plánování.
Zpráva vyzývá státy, aby se zavázaly k řešení ambiciózních úkolů pro 21. století, mezi něž patří:
Kofi Annan ve své zprávě jednoznačně vítá rozšiřování nových informačních technologií a spatřuje v nich významný prostředek pro boj s chudobou a na podporu lidského rozvoje i pro kvalitnější fungování OSN. V této souvislosti Kofi Annan vyhlašuje několik iniciativ:
1) navrhuje vytvořit síť deseti tisíc internetových domovských stránek, která by umožňovala přístup k potřebným a nejnovějším informacím z oblasti medicíny nemocnicím a jiným zdravotnickým zařízením v rozvojovém světě. Tuto iniciativu povede WebMD Foundation v součinnosti s dalšími nadacemi a partnerskými organizacemi.
2) generální tajemník informuje o vzniku UN Information Technology Service / UNITeS (Servis OSN v oblasti informačních technologií), dobrovolného sdružení odborníků a odborných skupin zahrnujících Net Corps Canada a Net Corps America, jež budou zaškolovat obyvatele rozvojových zemí v práci s internetem a vysvětlovat možnosti využití informačních technologií.
3) generální tajemník představuje iniciativu pomoci oblastem postiženým přírodními katastrofami nazvanou First on the Ground, vedenou firmou L.M. Ericsson, která bude poskytovat stabilní komunikační spojení pro oblasti postižené přírodními katastrofami.
Kofi Annan dále navrhuje řadu ambiciózních změn v rámci samotné Organizace spojených národů. Tyto změny by měly stavět na již provedených reformních opatřeních, díky nimž se OSN stala štíhlejší a efektivnější. Nyní by měla následovat reforma Rady bezpečnosti a přijetí tzv. "sunset provisions" neboli ustanovení o zrušení mandátu určitých iniciativ tehdy, kdy se jejich další existence stane neopodstatněnou. Dále generální tajemník konstatuje, že Spojené národy musí hledat způsoby jak rozšířit spolupráci s občanskou společností a navrhuje vytvořit za tímto účelem sítě globálních strategií, do nichž by byly zapojeny všechny zúčastněné strany.
Kofi Annan zamýšlí využít Miléniový summit jako příležitost pro členské státy nově se přihlásit a zavázat ideálům Spojených národů. Generální tajemník OSN členské státy vyzývá k tomu, aby aktivně vystupovaly v zájmu takových hodnot, jakými jsou svoboda, tolerance, rovnost, nenásilí, ohleduplnost vůči životnímu prostředí a sdílená odpovědnost.
Kofi Annan je přesvědčen o tom, že se nemůžeme spokojit s pouhým odkazováním na pokrok, jehož jsme dosáhli za posledních padesát let. Ve své zprávě prohlašuje: "Národy světa nám jasně signalizují, že se nemůžeme spokojit s vlastními úspěchy z minulosti tváří v tvář současným problémům. Musíme udělat více, a musíme to udělat lépe."